Opoziční Petr Paul podal protinávrh na cenu o deset procent nižších. Jednatel Služeb města Jihlavy Josef Eder chtěl vědět, jak bude vedení města v takovém případě městu kompenzované ztráty na příjmech. „Bavíme se o velkých částkách, možná i v desítkách milionů,“ varoval.

Opoziční Radek Rychnovský usoudil, že lidé, kteří prostě nemají stovku měsíčně navíc na navrhovanou cenu vody, by měli dostat adresnou pomoc ve formě sociální dávky. Nechtěl zlevňovat vodu i té většině, která na to má.

Vizualizace Horácké multifunkční arény v Jihlavě.
Jihlava dá na Horáckou arénu 800 milionů. Vezme si ještě další úvěr

Paul následně vzal svůj protinávrh zpět. Nová cena vody byla přijatá naprosto většinou, konkrétně šlo o devětadvacet hlasů v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu.

Nárůst je oproti letošku o téměř pětadvacet procent. Jak magistrát již dříve informoval, nárůst ceny vody v Jihlavě nejvíce ovlivní nákup vyrobené pitné vody. Úpravnu v Hosově totiž vlastní Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko (SVAK). „Dále se na nárůstu ceny bude podílet zdražení energií, chemikálií, pohonných hmot a materiálů na opravy, a také na provoz čistírny odpadních vod,“ uvedl mluvčí radnice Radovan Daněk.

Ceny mají svůj strop

Největší část peněz z vybraného vodného a stočného se vrací zpět do oprav vodovodní infrastruktury, je třeba i nových investic. „Kvůli vleklým sporům o majetek se do vodohospodářské infrastruktury v Jihlavě dlouhé roky neinvestovalo a vodárenský majetek je proto ve velmi špatném stavu,“ připomněl mluvčí.

V některých okolních obcích a městech, mimo jiné v Telči nebo v Polné, dodává vodu SVAK. I ten bude zdražovat, dle informací jihlavské radnice bude voda v menších městech dražší než v krajském městě.

Ceny v celém kraji ale mají svůj strop. Jedná se o takzvanou sociálně únosnou cenu vody. Tu počítá stát pro každý kraj zvlášť a pro Vysočinu je poměrně nízká, 144,64 koruny za kubík. Loni to bylo o třináct korun méně, předloni o šestadvacet.

Jihlavský farář Marian Jiří Husek.
Štědrým dnem Vánoce nekončí, ale začínají, zdůrazňuje farář Marian

Lidé jsou přitom na cenu citliví. „Když zdraží voda v PET lahvích o padesát haléřů, nikdo si toho nevšimne. Když ale stoupne cena o stejnou částku za kubík pitné vody, hned mám řadu e-mailů a telefonů nespokojených odběratelů,“ zmínila loni zajímavý paradox za Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko Dagmar Zvěřinová.

Na Vysočině každý člověk spotřebuje v průměru přes osmdesát litrů vody denně, neboli třicet kubíku ročně. „V roce 2021 bylo pro obyvatele Vysočiny vyrobeno přes pětadvacet milionů kubíků vody ke spotřebě, což bylo zhruba stejné množství jako v roce 2020,“ uvádí ve své zprávě Český statistický úřad.