„Já vlastně ani vyhrát nechtěla. Už loni a předloni jsme dostala cenu, ale když chcete upéct pořádný mrkvanec, nesmíte ho ošidit. Hodně másla, hodně rumu, hodně mrkve, žádné náhražky,“ zdůraznila letošní vítězka soutěže Věra Baráková. Jak se svěřila, k vítězství a poukázce na moderní kuchyňské vybavení jí pomohl starodávný rodinný recept po babičce. Také vítězka kategorie do 25 let sedmnáctiletá Zuzana Kousalová se spolehla na rodinný recept po mamince a babičce. Zprávu o svém vítězství tak mohla kamarádům zavolat z nového mobilního telefonu.

Soutěž Mrkvancobraní se v Polné zrodila před pěti lety. Jak vysvětlila jedna z pořadatelů Ilona Klímová, měli organizátoři jeden velký cíl. Aby nezanikla známá polenská tradice, která je pro návštěvníky z okolí spojená hlavně s podzimní polenskou mrkvancovou poutí. Letos ale zaúřadoval koronavirus a nad pouť v záři pověsil veliký otazník. Tak se v Polné rozhodli uspořádat aspoň oblíbenou mrkvancovou soutěž. „Udělali jsme dobře, letos je rekordní počet soutěžících. Přihlásilo se jich dokonce pětapadesát,“ pochlubila se paní Ilona. Nejstarší soutěžící byla letos osmdesátiletá Marta Foltová z Hrbova a nejmladší teprve osmiletý Joseph Thomas Sutherland.

Když mrkev, tak všude. A proč ne ve zmrzlině. Originální zmrzlinu z mrkve nabízí známá polenská cukrárna na náměstí jen jednou do roka, když se pečou mrkvance. Podle zaměstnanců cukrárny jde zmrzlina na odbyt. „Náš pan šéf si mrkvovou zmrzlinu dělá sám. Má na to svůj tajný recept z mrkve, smetany a mrkvové šťávy,“ vysvětlila jedna z prodavaček Sára Lišková.

Snad nejtěžší práci měla letos odborná porota složená z pekařů a cukrářů, když musela ochutnat pětapadesát vzorků a vybrat ten nejlepší. Jednotlivá sousta porotci zapíjeli kávou, vodou nebo sladkou chuť mrkve zajídali chlebem.„Já už si dlouho mrkev nedám,“ svěřila se jediná žena v porotě cukrářka Jana Vrhelová z Havlíčkova Brodu. V porotě zasedla už potřetí. „Hodnotíme chuť, kvalitu, vzhled, vůni a samozřejmě dodržení tradice,“ popsala Jana Vrhelová co je pro odbornou porotu rozhodující. Kupodivu jedním z hlavních bodů byl vzhled. Na experimenty nebylo místo. „Mrkvance ve tvaru dortu nebo plněných taštiček nevyhrávají,“ poznamenala porotkyně. Jak dodala, zamrzelo ji, že soutěžící pocházejí jen z Polné a okolí. Z Havlíčkova Brodu se nezúčastnil nikdo.

Není divu. Mrkvance jsou čistě polenská specialita. Každý region má své originální pokrmy, na které místní nedají dopustit. Recept na ně se předává z generace na generaci a každá rodina ho má trochu jiný. V Polné a okolí jsou to právě mrkvance. V Polné obnovila podle Václava Skály ze sdružení Polenský kruh tradici pečení mrkvanců koncem 80. let dvacátého století Ludmila Vomelová.

Ta recept na mrkvance převzala od své babičky, která žila jednu generaci poté co se buchty tohoto typu začaly péct. Dá se tedy téměř s jistotou považovat za původní. Ludmila Vomlelová s touto pochoutkou vzkřísila a obnovila již opomíjenou tradici. Recept zařadilo do svých sbírek i Národopisné muzeum v Praze.

Počátky této tradice sahají, podle historiků, do poloviny 19. století kdy Magdalena Dobromila Rettigová začala s pečením plněných kynutých buchet. Řepný cukr již byl za přijatelnou cenu, takže pečení různých sladkostí už nebylo tak drahé. Některé hospodyně a kuchařky v Polné pak zkusily tradiční makovou, tvarohovou, povidlovou či ořechovou náplň buchet nahradit levnější náplní mrkvovou. Receptura se ujala a buchty dostaly název mrkvance nebo mrkvánky. Pekly se nejprve během roku a v současnosti hlavně při mrkvové pouti.Košatou konverzaci spolu s různými variantami receptu na mrkvance najdete na http://polnet.cz/2011/08/09/peceme-mrkvance/