To samo o sobě lidem v Řehořově nevadí, sami vidí, že most je ve špatném stavu a ohrožuje řidiče aut na dálnici. Problém ale je, že ministerstvo dopravy nepočítá s tím, že by se po demolici obdobný most znovu postavil. Rathouský tak říká, že ačkoliv měl komunismus řadu záporů, lidem dokázal kompenzovat stavbu dálnice a ztrátu tří polní cest. „Demokratický režim se k tomu staví tak, že my to nepotřebujeme,“ krčí rameny.

Přes most se hodně zemědělců potřebuje dostat ke svým polím na druhé straně dálnice. Jsou na devětašedesáti hektarech. Někteří nyní jezdí přes nedaleké Věžnice, což tamní starosta Bohumír Kriegsmann nevidí vůbec rád. „Zemědělci jezdí zkratkami přes louky a bláto je pak vytahané po celé vesnici. Navíc ničí silnice a peníze na opravy nám nikdo nedá,“ smutní. Podle něj mají vlastníci polí trvat na tom, že když podepisovali souhlas s dálnicí, měli garantovanou přístupovou cestu. Proto tam most musí zůstat.

Most u Řehořova nad dálnicí D1 na Vysočině.
Silničáři zbourají rizikový most nad D1 u Řehořova. Hrozí zřícení

Ani druhá cesta, přes hájenku, není bez problémů. Tam jsou lesní pozemky a pro vjezd na ně je potřeba povolení. Vedení Lesů ČR sice nyní říká, že s povolenkami nebude problém, ale Rathouský se obává, že se tento přístup může po změně garnitury zcela otočit. A nejde jen o to. „Lidé nechtějí ani slyšet o tom, že by potřebovali papír, aby mohli na svá pole,“ připomněl.

Nabízí lávku

Paradoxní přitom je, že právě státní organizace, totiž Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), konec mostu výrazně urychlilo. „Když se opravovala dálnice, ŘSD si udělalo v Řehořově depo. A tudy vozily hlínu, plné tatrovky tu jezdily přes most. Tím ho zlikvidovaly, jinak by mohl ještě deset patnáct let sloužit a mohli jsme diskutovat,“ uvědomuje si předseda osadního výboru a pokračuje: „Jsme naštvaní, že ŘSD most využívalo, jezdily po něm tatrovky a najednou je v takovém stavu, že po něm nemůže jet traktor. Já znalcům věřím, že udělali posudek kvalitně, ale někteří místní to berou jako podvod.“

Ministerstvo dopravy nabídlo, že po demolici mostu vybuduje lávku. To by turistům a cyklistům stačilo. „Říct místním, že tady bude lávka, polovina mě ukamenuje. Bylo by to pěkné, mít tu aspoň něco, abychom nežili u zdi, ale lidé tam chtějí jezdit zemědělskou technikou,“ opakuje Rathouský.

Stav mostu pravidelně sleduje Jan Rathouský. Stejně jako další místní o něj nechce přijít, organizuje mimo jiné i petiční akci.
VIDEO: Most na D1 u Řehořova nemá vlastníka a chátrá. Místní za něj ale dýchají

V otázce mostu přes dálnici se angažuje také vedení Kamenice, pod kterou Řehořov spadá. „Usilujeme o to, aby byl stržen a nahrazen novým, který vybuduje státní instituce,“ potvrzuje starostka Hana Krejčová. Vedení městyse dostalo také nabídku, aby most vybudovalo samo s pomocí dotace, to ale odmítlo. Zatížit Kamenici s ročním rozpočtem šedesát milionů možná i stejně vysokou investicí není podle starostky cesta. „Po pár desítkách let by navíc hrozila stejná situace, ve které jsme dnes, městys by ale most vlastnil a musel se o něj postarat, to nyní nemusí,“ dodává.

Jednání pokračují

I když je demolice mostu definitivní, jednání nekončí. Jan Rathouský spolu se starostkou Kamenice mají jet opět na ministerstvo dopravy. „Nejhorší by bylo soudit se o náhradu škody, kdy nám za bílého dne vyvlastní pozemky, ke kterým se lidé nemohou dostat. To nechceme, dokud je možnost jednání, chceme se domluvit,“ říká Rathouský. Zároveň ale říká, že z poslední schůzky neměl dobrý pocit.

O dálničním mostu u Řehořova:
- byl vybudován koncem sedmdesátých let jako kompenzace za dálnici, která zrušila tři polní cesty
- od roku 1990 se táhly spory o tom, komu vlastně patří
- v pondělí 11. září se Jan Rathouský dozvěděl, že most půjde do 30 dnů k zemi
- ministerstvo dopravy je ochotné jednat o vybudování lávky, místní ale potřebují most pro traktory

Při vzájemných diskuzích by hrála dvoutisícové Kamenice podstatně slabší roli než ministerstvo dopravy. Proto se o celou věc zajímá také hejtmanství, konkrétně radní pro oblast ekonomiky a dopravy Miroslav Houška. Na jednu schůzku dorazil i šéf Senátu Miloš Vystrčil. „Jsme smutní. Víme, že s tím nic neuděláme, ale abychom se tady přivazovali k zábradlí, to není náš styl,“ uzavírá Rathouský.

Most, který byl vybudovaný na konci sedmdesátých let, byl poněkud problematický už delší dobu. Od roku 1990 se táhly spory o tom, komu vlastně patří. To ho nicméně nezachránilo před stržením. „Stav mostu dospěl prokazatelně do stavu, kdy jej nelze opravit a současně jej nelze ani bezpečně dále užívat. S ohledem na špatný stavebně-technický stav mostu a vypočtené nízké hodnoty zatížitelnosti bylo doporučeno provést demolici mostu,“ uvádí ministerstvo dopravy v rozhodnutí o demolici. Tu má dle dokumentu provést neznámý účastník řízení, který je vlastníkem mostu.