Rozšíření sítě v severní části města má své opodstatnění. „Trolejbusy jsme rozvíjeli v centru města, na východ, na západ, na jih, jen sever zůstával nějakým způsobem opomíjený,“ uvedl Karel Trojan z odboru dopravy na jihlavské radnici a připomněl, že v minulosti existovala už několikrát snaha, aby do této části Jihlavy jezdily tramvaje nebo trolejbusy, naposledy to bylo na přelomu osmdesátých a devadesátých let. „Doufáme, že na pátý pokus se nám to podaří,“ řekl Trojan.

Budoucí podoba nové budovy pro ZUŠ.
Oprava školy v Třešti na náměstí začne už brzy, dělníci se pak rok nezastaví

Rada města už schválila vítěze výběrového řízení, dělníci se mohou brzy pustit do práce. V Pávovské a Sokolovské ulici spolu s novými trakčními sloupy také vymění osvětlení. Nová páteřní linka G příští rok nahradí autobusovou linku 3 a částečně i linku číslo 12. Změny v schématu MHD dozná část autobusů jezdících na náměstí. „Je to pěkné, že tam máme přestupní uzel, ale někdy je nám vytýkáno, že z náměstí děláme autobusák,“ vysvětlil Trojan.

Nová trať v podstatě naváže na loni prodlouženou linku C, která už nyní vozí cestující z největšího sídliště Březinky ke Kauflandu. Zamýšlená trasa povede právě od nákupní zóny v ulici Romana Havelky na sídliště Královský vršek a dále přes Bedřichov do pávovské průmyslové zóny k firmám Automotive Lighting a Bosch Diesel. Troleje budou končit u továrny Bosch Diesel. Dále, do Pávova, Červeného Kříže a Antonínova Dolu budou jezdit trolejbusy na baterie.

Historie trolejbusů v Jihlavě

- elektrická trakce je v Jihlavě od roku 1909

- trolejbusy jezdí městem od roku 1948

- o tři roky později byl otevřený městský okruh a trať do Starých hor, z čehož dodnes trolejbusová síť vychází

- na konci osmdesátých let se trolejbusová doprava utlumila, druhý dech chytila v roce 2000

Lidé se těší, že by mohla komfortní doprava přilákat do trolejbusů více zaměstnanců firem z průmyslové zóny. „Když ve dvě končí směna, tak je cesta před Bedřichov za trest. Snad pohodlné spojení donutí lidi přesednout z aut na MHD,“ uvažoval Jan Tůma z Jihlavy. Jiní zase vidí troleje jako zbytečné a peníze by radši investovali do oprav vozovky.

Co se peněz týká, výstavba sice vyjde zhruba na 140 milionů, město ale už dříve informovalo, že přes sto milionů pokryjí dotace. „V Pávovské ulici jsou sloupy veřejného osvětlení v havarijním stavu. Jejich obměna by stála nějakých třicet milionů korun, což se v podstatě rovná našemu podílu na celém projektu trolejbusové trati,“ vysvětlil předloni tehdejší náměstek primátorky pro dopravu Petr Laštovička. Výstavba měla začít letos na jaře, vše se ale zpozdilo.

Během následujících čtyř let by pak měla vzniknout také takzvaná západní trolejbusová tangenta. Jde o několik navazujících úseků tratí v západní části města. Na Žižkovu ulici, kde trolejbusy historicky jezdily, má město stavební povolení, v Rantířovské ulici už dělníci pracují. Staví tam trolejové sloupy, které budou sloužit pro veřejné osvětlení i následné zadrátování úseku. Konec června byl také ve znamení výměny sloupů trolejového vedení v ulici 17. listopadu.

Pracovat se bude i v oblasti zamýšleného Centrálního dopravního terminálu, kde město počítá s jeho obsluhou trolejbusy. V oblasti současného vlakové nádraží Jihlava – město by měl vyrůst do roku 2030.

Chystá se i řada dalších, menších, projektů. Vedle toho je nutná například kompletní rekonstrukce trolejbusové trati v Havlíčkově a Brtnické ulici. „S tím souvisí také doplnění vhodných napájecích bodů do sítě. Jedním z nich je výstavba trakční měnírny na vozovně, která nám chybí,“ podotkl šéf dopravního podniku Radim Rovner.

Trolejbusy už nyní hrají v jihlavské MHD prim, přepraví třiašedesát procent cestujících a toto číslo by mělo nadále růst. Jihlava je jedním z mála českých měst, kde má elektrická trakce převahu nad autobusy. Náklady na kilometr mají oproti naftovým autobusům poloviční, nesporné jsou i nulové emise v místě provozu a tišší provoz.