I po té době však neustále vyvolává vlnu nejrůznějších reakcí. Od těch, jež zcela zpochybňovaly pravost reportáže, po ty, které odsuzovaly nevděk uprchlíků.

Jak celou záležitost vidí ti, kteří žijí poblíž osady Okrouhlík, v níž našli Iráčané dočasný domov? Dobrovolnice Sylvie Čermáková z Jihlavy, která uprchlíkům pomáhá, reportáž vůbec neviděla. Nemyslí si však, že by nějak změnila pohled místních lidí na jejich nové sousedy. „U lidí, s nimiž se setkávám, jsem žádnou změnu postoje nezpozorovala," potvrdila Čermáková. Zdůraznila však, že je to její subjektivní zkušenost.

Čermáková si nemyslí, že by reportáž Primy způsobila zásadní změnu postoje k uprchlíkům v České republice. Televize pouze zdánlivě potvrdila to, co si mnozí mysleli, 
a dala jim možnost říci: Vidíte, my jsme vám to říkali. Sama se s tím však nesetkala, neboť ti, kteří jsou proti uprchlíkům, jí už svůj názor řekli 
dávno. Dobrovolnice totiž již předtím například pomáhala běžencům na Balkáně.

Uzavřená věc

S důsledky reportáže se musel potýkat zejména Nadační fond Generace 21, který zajistil přesun iráckých křesťanů do České republiky. Zaznamenal negativní i pozitivní ohlasy, nyní se však k reportáži již vyjadřovat nechce. „Považujeme to za uzavřenou věc a kvůli lidem, kteří do naší země přijeli hledat nový domov, bychom prostě chtěli jít dál," uvedl Martin Frýdl, mluvčí organizace.

Nadační fond uprchlíky 
o reportáži i reakcích na ni informoval a ti prý berou situaci velmi vážně. Organizace jim také popsala dění ve Smilovicích v Moravskoslezském kraji, kde řada lidí protestovala proti příchodu uprchlíků. Ukázalo se však, že mnozí odpůrci vůbec nebyli místní. Obyvatelé Smilovic se již mohli s novými křesťanskými uprchlíky, kteří do Česka přicestovali v závěru uplynulé týdne, seznámit na společné bohoslužbě. Martin Frýdl věří, že časem opadne počáteční nedůvěra a lidé přijmou Iráčany mezi sebe.

Navzdory velmi negativním komentářům na sociálních sítích se vždy najde dost lidí, kteří jsou ochotní pomoci. Na Jihlavsku za uprchlíky dochází asi dvacet dobrovolníků. Kromě toho někteří nosí uprchlíkům drobné dárky, hračky či jim dokonce nabízejí kompletní vybavení bytu nábytkem. Místní křesťanské komunity zvou nové sousedy na bohoslužby a uspořádaly pro ně i neformální posezení.

Sylvie Čermáková se žádnou organizací nespolupracuje. „Docházení za křesťanskými uprchlíky nevnímám jako pomoc, ale spíše jako akt přátelství. Podporuji je a seznamuji je například i s historií České republiky. Domlouvám se s nimi převážně anglicky, ale sami Iráčané se velmi snaží češtinu pochytit," dodala Čermáková.

Ta věří, že reálný postoj vůči uprchlíkům je mnohem méně negativní, než jak to vypadá v médiích. Podle ní jsou negativní postoje spojené s agresí prezentovány až moc často.

BLANKA FIŠAROVÁ