Vzkazy staré několik staletí lidé vidí přímo v místnosti, kde se nachází výstava z Brtnických kovadlin. Podle dosavadních zjištění takzvané graffiti na stěnách sýpky v interiéru vznikaly v průběhu let od konce 16. století až do začátku 18. století. Jsou pravděpodobně dílem vojáků, kteří v sýpce pobývali.

„Jde o ojedinělý nález, který zachycuje tvořivost lidí, jenž se v těchto místech pohybovali. Podobný nález byl například i na Pernštejně, v horních chodbách hradu, kde přebývala hradní stráž a vojáci,“ vysvětlil restaurátor a akademický malíř Pavel Procházka.

Dominantní je figura muže v typickém obleku první poloviny sedmnáctého století, klobouk a límec odkazuje na protestantský původ. Mohlo by jít například o vojáka z doby stavovského povstání mezi lety 1619 a 1620, kdy byl majitelem Brtnice Zdeněk IV. Brtnický z Valdštejna, jeden z moravských direktorů. Na dalších místech jsou vidět geometrizované figurky, zřejmě se jedná o sedláky. Objevuje se zde zjednodušená kresba kostela blahoslavené Juliány i dům na na náměstí.

„Je tu také zvířecí motiv. Dvě ovce, proti kterým stojí vlk. Za ovcemi se objevuje figura raráška, pravděpodobně znázorňující problémy a neštěstí, které vlk způsoboval. Proto jako ochrana je vedle raráška umístěn kříž, který má jeho vliv vyrušit. V době, kdy někdo tento výjev namaloval, se v okolí města vlci vyskytovali,“ popsal jednu z graffiti Procházka.

Bývalá sýpka za poslední roky prošla výraznou proměnou. Z budovy na spadnutí se stal výstavní prostor. Práce stále pokračují, nyní se podařilo vyměnit část okýnek a restaurátoři budou zkoumat další stěnu, která možná odkryje další brtnická tajemství. „Proměnu sýpky jsme prezentovali v soutěži Historické město roku 2018, která pro nás skončila celorepublikovou výhrou. Peníze, jež se nám podařilo získat, půjdou právě do dalších úprav těchto prostor,“ řekla starostka Brtnice Miroslava Švaříčková.

Restaurátorské práce přinesly zajímavý výsledek také v nedalekém bývalém klášteře, sousedícím se zámeckým kostelem. „Věděli jsme, že tam nějaké malby bývaly, proto jsme nechali udělat průzkum. Nyní se podařilo odkrýt a zrestaurovat část z nich, většina ovšem byla zničena. Na zdech jsou vyobrazeny výjevy ze života Františka z Pauly, zakladatele Paulánského řádu,“ doplnila k tomu Švaříčková.