Běhá tam zhruba dvacítka daňků, asi čtyřicet divočáků a také mufloni. „Tam je normovaný stav čtyřicet kusů. Toho jsme ale ještě nedosáhli,“ uvedl šéf Lesní správy Telč František Vala.

Aby byl cílový stav dosažen, lesníci muflony dokupují, nebo přesunují pod Roštejn z okolních lesů.

Posed nabídne výhled na zvěř

„Kdybychom někde chvíli zůstali na posedu, zvěř by se objevila. Nejlepšími časy pro pozorování je ráno a doba k večeru,“ doplnil lesní správce.
Zvěř je podle něj v oboře o něco krotší než v přírodě.

Přesto: oboru si nelze plést se zoologickou zahradou. Žádné vyhrazené ohrady se zvířaty tam nejsou.
Roštejnská obora má rozlohu 126,9 hektaru, znovu byla obnovena v roce 2006. „Oplocení jsme dokončovali začátkem roku 2007,“ doplnil František Vala.

V plotě jsou použity staré kamenné žulové sloupy z původního oplocení. Obora má na Roštejně totiž své místo již od konce 16. století. „Fungovala skoro až do druhé světové války. Postupně ale zanikla,“ vylíčil lesní správce.

Vstup do roštejnské obory je pro veřejnost volný, vede tam turistická stezka, přelézt tam se dá pomocí speciálních „mostků“.
Větší skupiny udělají dobře, když zkontaktují Lesní správu v Telči. Pak mohou dostat průvodce.

Pokud jde o stromy, převažuje v současnosti v roštejnské oboře Lesů ČR smrk.

„Původní bukové porosty již zanikly. To je ale problém republiky. Zpočátku zde byla převaha buků a javorů,“ uvedl šéf Lesní správy v Telči František Vala.

Buk přitom zvířata jako divočáci milují – kvůli bukvicím.

Sází hlavně buky

„Nové stromy v oboře sázíme. Tam, kde je to možné, dáváme buk, případně dub,“ doplnil mluvčí Lesů ČR Michal Kačena.

Naopak kaštany se tolik nevysazují – kvůli problému s nemocí klíněnka.

Kromě výsadby stromů se v oboře také „staví“. „Není tady ještě vše úplně hotovo, letos jsme například udělali zastřešený seník a v plánu na letošek nebo na rok 2010 máme krecht, který poslouží k ukládání dužnatých krmiv.

Krecht je zapuštěný v zemi, již předkové ho používali například k ukládání brambor nebo řepy,“ přiblížil lesní správce Vala.

Deště škodí lesním cestám

Přívalové deště zase rozemílají některé lesní cesty. I ty je pak nutné dávat do pořádku.

V oboře pracuje největší měrou oborník, zvěř přikrmuje zejména v zimě, ale i na jaře a na podzim. V létě se přikrmování děje v menší míře.

Lovci si v oboře zatím moc neužili a ve větším měřítku ani neužijí. Počítá se tam pouze s individuálním lovem – za ceny Lesů ČR.

Jediná obora Lesů ČR na Vysočině, ve které žijí třeba i kuny, lišky, vydry, jezevci a káňata, se docela zamlouvá filmařům. Natáčely se tam mimo jiné části pohádek Z pekla štěstí a Jak se budí princezny.

Filmové scény vznikaly třeba na cestě, která vede kolem tůně.