Zkuste bez dlouhého rozmýšlení vyjmenovat v bodech tři úspěchy současné krajské „vládní“ koalice.


Určitě je to historicky nejrozsáhlejší rekonstrukce silnic II. a III. třídy, které jsou v majetku kraje, rekonstrukce a dovybavení nemocnic s pomocí fondů EU. Dále zlepšení ochrany majetku osob a životů lidí – zkvalitnění fungování integrovaného záchranného systému (policie, záchranka, hasiči) a kroky směřující ke vzniku krajské policejní správy v Jihlavě a třetí oblastí jsou slušné a kvalitní vztahy v rámci politické praxe.

A na druhou stranu, jaké tři neúspěchy současné krajské koalice byste zmínil?


Vždy se dá zpětně říct, že by se spousta věcí dala udělat lépe. Ale priority, které jsme si zvolili v tomto volebním období – silnice, zdravotnictví, vzdělávání, bezpečnost, navzájem slušné chování, byly zvoleny správně. Žádnou zásadní chybu nevidím. Snad že jsme někdy v důležitých rozhodnutích ztráceli čas zbytečně dlouhými diskusemi.

Dokázal byste vyjmenovat čtyři symboly, které má kraj Vysočina ve svém znaku?


Krajským symbolem je jeřabina, dál je to pak jihlavský ježek, český lev, který charakterizuje část kraje, která je na území Čech, a dál je to moravská orlice. Já také vždy odlehčeně říkám, že my jsme kraj výjimečný tím, že držíme Českou republiku pohromadě.

Kdybyste mohl, jaký symbol byste pro Vysočinu zvolil?


Mně se zdá, že jeřabina je zvolaná vhodně. Říkám, že jich je tam jedenáct, protože na Vysočině jsme jedničky.

Když už jsme u těch symbolů, jsou často důležité i pro propagaci kraje, ať už v oblasti lákání investic, tak i třeba v oblasti turismu. Co by podle vás měl kraj udělat, aby nalákal více tuzemských, ale i zahraničních turistů? Jde přece o obrovský potencionál pro zaměstnanost i celkový rozvoj Vysočiny.


Velká perspektiva Vysočiny spočívá v čistotě životního prostředí. Ale mohli bychom dosáhnout i toho, aby sem lidé jezdili také za poznáním a historickými památkami – máme tady tři památky UNESCO, nejvíce ze všech krajů. Měli bychom mít značené cyklostezky včetně informačních tabulí, kde se lidé zastaví a dozví se, kudy projíždí a co mohou kde hledat a vidět. Měli bychom postavit blízko Jihlavy projekt populárně-naučného parku. Měli bychom tedy Vysočinu v rámci turismu stylizovat do takové polohy, aby sem lidé jezdili za poznáním.

A co jste pro to tedy udělali?


Kraj už založil organizaci Vysočina Tourism, jejímž úkolem je propagovat Vysočinu v tuzemsku, ale i v zahraničí. Myslím, že velký potenciál je pro Vysočinu v tuzemských turistech. Ale zároveň si nemyslím, že Vysočina je schopná žít zejména z turistického ruchu. Měla by žít i z tradiční zemědělské výroby, kterou je kraj důležitý pro celou republiku, ale také z průmyslové výroby, která sem rovněž patří. A také jsem přesvědčen, že je tady velmi dobrý potenciál pro rozvoj energetiky – Dukovany a jejich další rozvoj je důležitý pro celou republiku, a Vysočina by z toho měla profitovat.

U silnic teď máme poutače na historické památky. Po instalaci cedulí se ale zdvihla vlna nevole, protože ty poutače jsou často umístěny desítky kilometrů o daného místa.


To značení vyplývá z metodiky ministerstva dopravy. Je ale snad přesto možné odstranit do očí nejvíce bijící nelogičnosti. Shodou okolností třeba před Telčí je cedule lákající do Dačic na zámek. Jenomže to už je značení jihočeského kraje. Ale možná jde také o to, aby si lidé zvykli na to, že takto to funguje v celé České republice. I když je pravda, že kdyby bylo na mně, tak bych osobně takto danou metodiku nezpracovával.

Když už jsme u cestování, tak pro obyvatele, ale potažmo i pro turisty by bylo velmi výhodné, kdyby se podařilo zavést integrovaný dopravní systém (IDS) v kraji. Máte něco podobného v plánu iniciovat?


My jsme se tím už dříve zabývali na úrovni odboru dopravy i úrovni rady kraje. Analýzy, které jsme si nechali zatím zpracovat, řekly, že IDS není pro kraj Vysočina výhodná. Ale nevzdáváme se myšlenky, že by IDS nešlo alespoň v nějakých částech kraje rozvinout. O tom stále diskutujeme. Musíme ale zároveň dbát na to, abychom uměli třeba i částečné zavedení IDS zaplatit. V případě zavedení IDS na Vysočině nám vždy vycházelo, že výdaje by vzrostly takovým způsobem, že by to nebylo z úrovně peněz, které máme na dopravní obslužnost vyčleněny, což je asi 570 milionů korun, ufinancovatelné. V této chvíli ale začíná nová analýza, která by měla prozkoumat, kde v kraji by případně bylo možné IDS alespoň částečně zavést.

Teď se podívejme do jiné oblasti, která je neméně důležitá. Co s nemocnicemi zřizovanými krajem, jak naložit s jejich transformací, kterou jste v koalici začali připravovat. Budete pokračovat v přípravě nemocnic coby akciových společností?


Pokud privatizaci chápeme jako převod nemocnic do soukromých rukou, tak to jsme nikdy nechtěli a nikdy nikdo z koalice neřekl, že chce v tomto smyslu nemocnice privatizovat. Bohužel, začalo docházet k naprosté politizaci problému a k nepravdivému obviňování koalice, že chce nemocnice prodat. To ale nikdy nebyl náš úmysl, jenomže dokažte, že něco nezamýšlíte? Tak než abychom se tři roky dohadovali, jakou budou mít právní formu naše nemocnice, rozhodli jsme se najít jinou variantu řešení problémů, které přináší příspěvková organizace.

Proč jste se vůbec odhodlali přistoupit k převodu nemocnic na akciové společnosti?


Říkali jsme, že právní forma příspěvková organizace (p. o.) nevyhovuje fungování nemocnic z hlediska jejich ekonomického řízení, protože jsou tam zejména daňové problémy. Největší daňový problém byl s tak zvanými odpisy, které v případě hospodaření příspěvkové organizace nejsou daňově uznatelným nákladem. A tím se stávalo, že i nemocnice, která měla záporný hospodářský výsledek, byla v zisku a podle našich daňových předpisů musela platit daň. To byl jeden z důvodů, proč jsme chtěli, aby byla akciovou společností, kde odpisy jsou daňově uznatelným nákladem, je tam jasně dané řízení a odpovědnost a tak dále. Na druhé straně i akciová společnost má dle mého názoru své nevýhody, protože zajišťuje léčbu na ryze komerčním principu a tendence fungovat co možná nejekonomičtěji a nejefektivněji je tam zřejmá a někdy by mohla vést k tomu, že by byla na úkor komfortu poskytovaných služeb. Takže obě právní formy mají nějaké riziko.

Jaké je tedy řešení?


Ten zásadní problém jsme vyřešili tak, že jsme vyňali ze správy nemocnic jejich majetek a ten jsme jim pronajali. A nájem je daňově uznatelnou položkou pro p. o., tím pádem odpadá ten hlavní problém z hlediska hospodaření nemocnice. Proto jsme nechali p. o. fungovat tak, jak jsou, a soustředili jsme se na věci daleko důležitější. A to je zlepšení kvality zdravotní péče z hlediska rekonstrukce nemocnic a jejich vybavení a kompletace služeb, které nebyly na Vysočině nebo nebyly na dobré úrovni. Například chybělo kardiocentrum. Teď už ho v Jihlavě máme.

A co třeba traumacentrum, které má vznikout v Nemocnici Jihlava? Nyní se objevily obavy, aby vzniklo, protože se jiná traumacentra v jiných krajích mají rušit.


Je tomu určitě tak, že Jihlava je vhodným místem pro vznik traumacentra. Na druhé straně traumacentrum znamená další výdaje a je potřeba se starat i o to, aby provoz byl ekonomicky udržitelný. Ale ten, kdo o tom bude rozhodovat, není kraj, ale ministerstvo zdravotnictví, a to musí také v tomto případě vznik traumacentra zaplatit.

Sociální demokraté oznámili, že se budou pokoušet zrušit poplatky v krajem zřizovaných nemocnicích. Co vy na to?


Problém s tím, že je lékařská péče u nás nadužívána tady existuje – jasně to dokazují srovnávací statistiky s jinými zeměmi. Vzniká tedy otázka, jak tento problém řešit? Je evidentní, že poplatky podle analýzy, kterou předložil pan ministr zdravotnictví Julínek, fungují. Nevím, jak pak zamezit nadužívání zdravotní péče, když zrušíme poplatky třeba jen v kraji Vysočina. Spíš by se mělo diskutovat s ministerstvem zdravotnictví, jestli jsou všechny poplatky dobře nastavené. Mluvit jen tak o úplném zrušení poplatků mi připadá neseriózní a populistické.

Neselhává ale komunikace mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji?


Selhávala ze začátku, ale vydobyli jsme si, aby se to změnilo. A dnes už jsem s komunikací ministerstva s kraji spokojen. Kraje mnohdy lépe umí přečíst, co je pro lidi přijatelnější, a co ne.

Případný návrh na úpravu zákonů ale mohou předkládat do Parlamentu ČR i samotné kraje. Nestálo by za to zákonodárnou iniciativu krajů více využívat? Neustoupily kraje ke škodě věci od této praxe?


To je pravda, ustoupily. Ten důvod je jednoduchý, Poslanecká sněmovna vnímá předkládání návrhů zákonů kraji za něco výjimečného. Potom také, když kraj předkládá návrh zákon sám, je šance na jeho přijetí velmi malá. Proto dnes existuje praxe, že když bychom chtěli předložit návrh zákona, úzce se spolupracuje se senátory nebo poslanci, což zvyšuje naději na přijetí. S našimi senátory a poslanci z Vysočiny se pravidelně scházíme a předáváme si informace. A už mnohokrát paní poslankyně Němcová nebo i další použili naše návrhy při projednávání ve sněmovně.

V souvislosti se zákonodárnou iniciativou krajů, co takhle posilování Vysočiny, respektive postavení Jihlavy jako krajské metropole, iniciovat zákonná opatření, která by urychlila zřízení dosud chybějících krajských institucí?


Ono je spíš potřeba, aby se v tomto směru spojilo více poslanců a prosazovali to. V ustavování krajských institucí, jako je krajský soud, finanční ředitelství a podobně, jsem ochoten přistoupit na jejich postupné zřizování. Například pan ministr Langer to teď dělá přesně tak. Zřizují se nová krajská policejní ředitelství postupně, nejdřív tam, kde jsou k tomu nejvhodnější podmínky. Shodou okolností je to právě u nás na Vysočině. Máme k tomu v Jihlavě například vhodné už existující budovy.

Jak se díváte na podporu vysokého školství?


Potřebujeme, aby na Vysočině zůstávalo pracovat co nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí. My teď do jisté míry v tomto smyslu doplácíme na politiku Zemanovy vlády, kdy tady investovaly zahraniční firmy do poměrně jednoduché manuální výroby, ale bez toho, aby tady založily i svá vědeckovýzkumná pracoviště a podobně. Takže my teď vedle podpory jihlavské Vysoké školy polytechnické podporujeme vznik vědeckotechnologického parku v Jihlavě, kde by se realizoval výzkum pro firmy působící na Vysočině. Je to běh na dlouho trať, ale je to naše jediná šance, jak v konkurenci obstát.

A co střední školství, které je přímo v kompetenci krajů, jak s ním jste spokojený? Je co zlepšovat?


V tomhle směru je potřeba nezapomínat na řemeslnou zručnost, ve které jsme velmi dobří. Takže určitě je potřeba podporovat i učňovské školství.

Jak naložit s energetickou politikou kraje, které zdroje podporovat? O vás je známo, že nejste zrovna příznivcem větrných elektráren.


Není tak docela pravda, že nemám rád větrníky. Jde o to, jestli na daných místech ta elektrárna zlepšuje krajinný ráz a zda vůbec větrníky dnes potřebujeme. Jsem přesvědčen, že větrné elektrárny krajinný ráz nezlepšují. Navíc je energetická bilance České republiky v současné době plusová, a tedy ani dnes nejsou potřeba. Můj názor je, že máme v kraji Jadernou elektrárnu Dukovany a obce v okolí už se s elektrárnou nějakým způsobem sžily a jsou za určitých podmínek ochotné akceptovat rozvoj elektrárny. Podle odborníků jsme do nejbližších 30 let schopni s jadernou energetikou vystačit. Jsem větším zastáncem toho, aby se dukovanská elektrárna revitalizovala, a prodloužila se tak její životnost, než po Vysočině postavit tisíce větrníků, které dostatek kvalitní elektrické energie stejně nevyrobí.

V té souvislosti je ale nutné uvažovat, kde postavit hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva.


Domnívám se, že budovat dnes hlubinné úložiště je špatně. Za několik let se může přijít na způsob, jak jaderný odpad dále využít nebo zneškodnit lépe než uložením do země. Proto nevidím důvod podporovat vybudování úložiště.

Až bude po volbách, ve kterých stranách byste viděl případné koaliční partnery?


O koalicích se diskutuje až po volbách a diskutovat jsme připraveni se všemi demokratickými stranami vyjma komunistické, která se nezřekla některých svých marxistických principů. I když neříkám, že i s nimi někdy není rozumná řeč. Ale koalici s KSČM vylučuji jednoznačně.

Úplně na závěr, myslíte, že nějakým způsobem může výsledkem voleb zamíchat současná aféra v ODS, kde vypluly na povrch údajné praktiky získávání kompromitujících materiálů na politické partnery či politické protivníky?


Obávám se toho. A obávám se také toho, jak se ta laťka, co je společensky morální a únosné, posunuje stále níž a níž. V tom vidím nejhorší důsledek pro politickou scénu tady na Vysočině. Teď přicházejí takovéhle „pecky“ seshora, že člověk jenom lapá po dechu. Co my zmůžeme proti tomu třeba naším slušným chováním v uplynulých čtyřech letech koalice na Vysočině? Občan si pak stejně může říct, že když jsme ze stejné strany, budeme se chovat stejně. Tak jen doufám, že občan se přece jen podívá i na to, co jsme udělali my tady na Vysočině, a podle toho se ve volbách rozhodne.