S ostatními se rádi hecovali, kdo vyrobí větší číši. Tu od mého táty, která má objem osmnáct litrů, mám dodnes schovanou doma. Udělat něco takového se podařilo jenom málokomu. Tak vzpomíná na dobu, kdy dobronínské sklárny dávaly práci místním i lidem z okolí, František Kunst. Stejně jako ostatní obyvatelé Dobronína, také on sleduje demolici budov, která začala v únoru.

Sklárny skončily v roce 2007. Část areálu našla využití. Obří výrobní hala s brusírnou a pecemi, modelárna nebo vrátnice ale zůstaly prázdné, začaly chátrat a dlouho se řešilo, co s nimi bude dál. Bývalý majitel zlikvidoval ekologickou zátěž. Areál koupil zhruba před rokem a půl Lubomír Hora. Budovy, kde se ručně vyráběly skleničky, vázy i mísy, už ale jsou v takovém stavu, že v úvahu přišla jen jejich demolice. Místo je dost nebezpečné, stalo se totiž lákadlem pro místní mládež i vyznavače urbexu, okolo vede cesta k vlaku. Bourat se nebude úplně všechno. Stát zůstanou oba cihlové komíny a pár budov. Demoliční práce mají být hotové do konce března. Sklo z Dobronína má dodnes doma mnoho lidí.

„Ve sklárnách až do konce probíhala ruční výroba, jen velmi malá část byla strojní. Dělaly se tu například skleněné mozky, které Jiří Krampol rozdával ve svém televizním pořadu Nikdo není dokonalý,“ zmínil jednu zajímavost František Kunst.

Ten si také vybavil, jak se v místním rybníku máčely klády, ze kterých se dělaly formy. Umělá hmota byla moc drahá. Ve sklárnách byly k vidění třeba i kusy kovu, které by nezasvěcený člověk nejspíš vyhodil do šrotu, tak vypadaly. Šlo ale o platinu v hodnotě několik milionů korun. Byla vzácnější než zlato a v podniku ji velmi přísně střežili. Díky tomu, že platina vydrží vysoké teploty, používala se do termočlánků v pecích. „Zaměstnanci z hutí a brusírny se dodnes jednou ročně scházejí, aby zavzpomínali na svou práci ve sklárnách. Setkání mívají v Kamenné,“ prozradil Kunst.

Po demolici budou slavné sklárny připomínat dva komíny, jejich bourání památkáři nepovolili. „Patří k dominantám Dobronína, k zemi nepůjdou. Na jednom z nich byla anténa na přenos dat, došlo k narušení komína, začalo tam zatékat a padají odtud i cihly, takže je potřeba to opravit,“ sdělil starosta Dobronína Ivan Sehnal. Lubomír Hora by chtěl zachovat i sklepní prostory, kterých by prý byla škoda.

Místo v těchto dnech láká spoustu zvědavců, kteří si naposledy chtějí prohlédnout zajímavé prostory. Znají ho i vyznavači ­ urbexu z celé republiky. Pro lidi, kteří rádi s foťákem v ruce objevují opuštěná místa a dokumentují jejich stav, je to vyhlášená lokalita. Při procházení haly a dalších míst si ale člověk musí dát pozor, v podlahách jsou díry, všude se válí střepy a pozůstatky po výrobě, někde chybí schody, někde jsou už špatné stropy i podlahy.

„Asi před dvěma roky jsem odtud vyháněl mladíky v maskáčích, kteří si tam doslova hráli na vojáky,“ přidal další historku starosta Dobronína s tím, že bude rád, když bude demolice co nejdříve hotová. V průběhu prací je totiž v plánu částečné, případně i celkové uzavření pěší komunikace vedoucí okolo sklárny od autobusové točny směrem k vlakovému nádraží ČD. A to v době od osmi do patnácti hodin.

Co bude s areálem dál? Lubomír Hora se netají tím, že ho po vyčištění prodá. Mluví se hlavně o bytové výstavbě. „Zájemci o koupi se už nyní hlásí. Máme k dispozici nějaké vizualizace, jak by to tady mohlo vypadat. Určitě lépe než nyní. Lokalita je to výborná, blízko se nachází nádraží,“ řekl k tomu Hora.