„Když zavřeme úřad, ublížíme našim obyvatelům, kteří za nic nemohou,“ vysvětlují někteří starostové proč protest podpoří, ale stávkovat nechtějí. Podle aktuálních informací Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí a Spolek pro obnovu venkova organizace navíc dopisem vyzvaly premiéra Andreje Babiše k jednání o tom, jak budou obcím, městům a krajům kompenzovány výpadky příjmů, které by jim způsobilo přijetí vládou navržených zákonů.

„Zástupci všech tří organizací reprezentující obce a města se na postoji k této věci shodují. Rádi bychom společné stanovisko samospráv přednesli premiérovi na osobní schůzce, o jejíž svolání jsme ho požádali,“ říká předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák a doplňuje: „Zároveň jsme uvedli, že bychom uvítali i přítomnost zástupce Asociace krajů.“

Podle starosty Václava Venhauera z Libice nad Doubravou, je otázka, jak se bude situace vyvíjet. „Až se sejde republiková rada Sdružení místních samospráv, zhodnotí situaci a projedná další postup,“ sdělil starosta Venhauer v pondělí 8. června.

Obce dostanou od státu příspěvek 1 200 korun na obyvatele jako kompenzaci za nižší příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet, a právě obce a kraje. Celkové náklady budou 12,8 miliardy. Babiš slíbil, že návrh projedná Sněmovna co nejdříve.

Babišovi nevěříme

„Panu Babišovi nevěříme. Dokud jeho sliby nebudeme mít v ruce černé na bílém potvrzené zákonem, na našich postojích a protestech se nic nemění,“ zdůraznila v úterý 9. června ráno Helena Tučková za Sdružení místních samospráv sekce Kraj Vysočina. Totéž konstatoval i předseda sekce starosta Václav Venhauer.

„Vyhlásili jsme Černý den pro obce a kraje s nadějí, že se podaří přesvědčit poslance, aby zamezili nespravedlivým dopadům kompenzačního bonusu na samosprávy. Bohužel poslanci se rozhodli setrvat na sněmovní verzi. Zákon následně podepsal prezident a ztráta pro obce je tak nyní definitivní,“ uvádí se v prohlášení, které Sdružení místních samospráv uveřejnilo na svém webu a sociálních sítích.

Poslední kapkou, po které trpělivost samospráv přetekla, je vládní návrh na zpětnou kompenzaci daňových ztrát. Pro obce a kraje by schválení zákona znamenalo mínus dalších deset miliard. „Schillený nápad! Samosprávy minulý týden prožily skutečně černé dny a další vládou plánované dopady na rozpočty pak vyžadují, abychom zahájili stávkovou pohotovost starostů,“ pokračuje text prohlášení.

Celkem by mohly obce a kraje přijít až o 25 miliard. „K tomu je nutné připočíst předpokládaný propad ve sdílených daních zhruba 40 miliard oproti vládní predikci. Takto výrazné propady nemohou samosprávy samy zvládnout,“ tvrdí představitelé Sdružení místních samospráv.

Protest ano, stávka ne

„My se ke stávce připojovat nebudeme, což neznamená že takzvaný kompenzační bonus neodsuzujeme. Nevím, komu by stávka prospěla, ale našemu úřadu určitě ne. Byl bych sám proti sobě, kdybych stávkoval,“ konstatoval starosta čtyřtisícové Přibyslavi na Havlíčkobrodsku s odkazem na množství úkolů, které má radnice v Přibyslavi před sebou.

„Výzva Sdružení místních samospráv k nám přišla s dotazem, zda jsme ochotni se připojit k protestům. Napsal jsem že ano, protože se nám nelíbí, když místní samosprávy přicházejí o peníze a tím to skončilo. Další informace nemám,“ reagoval na dotaz starosta Mrákotína na Jihlavsku Miroslav Požár.

Velmi aktivně se do protestů zapojí podle starostky Martiny Lisové vedení městyse Větrný Jeníkov. „Napsala jsem otevřený dopis vládě. Za mého působení jsem absolvovala mnoho malých bitev za to, aby si stát na malé obce vzpomněl. Zachraňovali jsme matriky, upozorňovali na obrovskou zátěž spádových obcí školami a školkami, zachraňovali lékařskou péči i dopravní dostupnost, nechali jsme se vydírat a vzali si na bedra Poštu Partner,“ konstatovala starostka a dodala: „ I celý nouzový stav jsme zvládli, abychom si po měsíci, kdy jsme o státu nevěděli nic, kromě nekončícího množství nových a nových usnesení, která se vzájemně popírala, přečetli, že na roušky nemusíme občanům vydávat darovací smlouvy.“

Podle starostky bylo jasné, že se koronavirová krize dotkne i obcí. „Náš městys krize zasáhla v tom nejhorším okamžiku. V průběhu výběrových řízení na největší porevoluční projekty – jednadvacet milionů na inženýrské sítě pro šestadvacet rodinných domů, šest milionů na rekonstrukci havarijního stavu školní kuchyně a sedm set tisíc na odpadové hospodářství. Čekáme na výsledek žádosti o dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj na výstavbu multifunkčního hřiště ve školním areálu (žádost podána již popáté) a rekonstrukci obecní stodoly v rámci programu Brownfield (podáno podruhé),“ uvedla starostka aspoň část akcí, které by takzvaný kompenzační bonus zastavil.

Černý prapor

„Jsme členy Svazu měst a obcí, protesty proti kompenzačnímu bonusu podporujeme. Stávkovat ale nebudeme. Musíme na úřadě vyjít vstříc našim občanům, kteří nemohou za to, že se vysoká politika nemůže shodnout,“ reagoval Jiří Servít z Měřína na Žďársku.

Do protestů Sdružení místních samospráv se zapojilo Sněžné na Žďársku. „Vyvěsili jsme černý prapor a jsme ve stávkové pohotovosti,“ sdělila starostka Renata Dvořáková. Jak dodala, takzvaný kompenzační bonus je pro Sněžné rána do vazu. „Bylo by to strašné, máme rozpracováno několik důležitých akcí, konkrétně o nich mluvit nechci, ale neradi bychom se vzdávali ani jedné z nich,“ zdůraznila Dvořáková.

„Dostali jsme dopis od Sdružení místních samospráv o protestech proti kompenzačnímu bonusu, ale nic konkrétního nevím. O případné stávce jsme nemluvili,“ informoval místostarosta Polné Luboš Kousal. Finanční ztráty vinou kompenzačního bonusu pocítí i Mohelno na Třebíčsku. „Plánovali jsme rekonstrukci zdravotního střediska, akci jsme odsunuli o rok a uvidíme co bude. Dopis ze Sdružení místních samospráv jsme dostali o stávce jsme neuvažovali,“ odpověděl starosta Mohelna Jiří Šanda. Výzvu sdružení místních samospráv dostalo i vedení městyse Lukavec na Pelhřimovsku. „Výzvu jsme obdrželi, stávkovat nebudeme,“ odpověděl stručně starosta František Pinkas.