Ta mapuje činnost občanského sdružení Mokřady - ochrana a management, které na Vysočině funguje čtvrtým rokem. Jeho zájmem je praktická ochrana a péče o mokřady a jejich faunu a flóru. „Do současnosti se jedná o asi dvacítku lokalit na Vysočině, kde byly prováděny konkrétní zásahy pro zlepšení situace na podporu ohrožených a vzácných živočichů a rostlin. Pro letošní rok máme vytipované další vhodné lokality se snahou rozšířit naši činnost i mimo území Vysočiny," řekl předseda sdružení Jan Dvořák.

V roce 2013 se ochránci starali o lokality v katastru Hodic, Hybrálce, Měšína, o dvě lokality u Pístova, Hrutova, Křižanova, Hosova. V předchozích letech to byla například Borovinka, Kostelní Myslová, Nadějov, Lavičky, Popice, Rančířov, Arnolec a Záborná. „Vlastníkem lokalit jsou nejčastěji příslušné obce, případně soukromí majitelé. Jsme vždy rádi za vstřícný přístup směrem k naší činnosti," dodal Dvořák.

Tři druhy opatření

Mokřady většinou hostí zbytkové populace vzácných nebo ohrožených druhů, jako jsou obojživelníci nebo motýli. „Vhodnými zásahy se snažíme zlepšit podmínky v daných lokalitách. Základem jsou biologické průzkumy, které o lokalitách prozradí více a na jejichž základě se následně plánují a realizují další činnosti," zmínil Dvořák.

Konkrétně se jedná o tři opatření kácení náletových dřevin, kosení lučních porostů a budování drobných vodních ploch tůní. U lokalit se pak vždy členové sdružení snaží vytvářet pestrou mozaiku biotopů, která nabídne široké spektrum podmínek pro co nejvíce živočichů a rostlin. „O dříve ručně obhospodařované mokřady se dnes nikdo nestará. Moderní těžké stroje na podmáčenou mokřadní půdu nemohou. To vede k zarůstání lokalit dřevinami a znehodnocení luk," doplnil předseda.

Loni se ochráncům přírody podařilo uspořádat na bývalém vojenském prostoru Pístov unikátní akci s terénními auty na podporu ochrany přírody. Zorganizovali ji ve spolupráci se skupinou offroadistů. „Ještě v nedávné době se obecně věřilo, že nejlepší je nechat přírodu svému vlastnímu vývoji s minimem zásahů. Nyní už víme, že člověk naopak může přírodě v mnoha případech hodně pomoci. Tak je tomu také u kontrolovaného pojezdu aut. Ten totiž přispívá k vytvoření pestré krajinné mozaiky s malými políčky, remízky, loukami, lesíky a rybníky. Krajina se pak neskládá jenom z velkých lánů polí a velkých lesních ploch," vysvětlil Dvořák.

Mokřady dnes patří mezi nevyužívaná místa v krajině. Nemají přímé hospodářské využití, a tak jsou stále ještě považovány za bezcenná území a líhniště komárů, která je lepší zlikvidovat výstavbou rybníků nebo zalesněním. „Mokřady u nás však patří k biologicky vůbec nejcennějším biotopům. Jsou o to cennější, když si uvědomíme, že jsme jich asi 90 procent již zlikvidovali nebo vážně poškodili," uvedl Dvořák. A dodal, že mokřady mají i další význam, jako je zadržování vody jako ochrana proti povodním, a dále fungují jako klimatizace, která ochlazuje krajinu při letních vedrech a tím snižuje riziko přívalových dešťů.

Kromě péče o lokality se sdružení věnuje i další činnosti. Pořádá přednášky na téma mokřadů a organizuje komentované exkurze do přírody pro širokou veřejnost, včetně možnosti zdarma si vyzkoušet vyhloubit tůň minibagrem, což ocení zejména děti. Sdružení Mokřady - ochrana a management vzniklo v roce 2011. Sídlí v Dobroníně. V současnosti má 14 členů a řadu příznivců. Více informací je na www.mokrady.wbs.cz.

ZUZANA MUSILOVÁ