Se jménem Bohumila Norka je telčský zámek spjatý už téměř šedesát let

Ale vezměme to hezky popořádku. „Můj táta v padesátých letech o víkendech pracoval v telčské cestovní kanceláři. Jako průvodce jezdil se zájezdy. Když se objevilo místo kastelána, jako milovník historie a znalec místních poměrů tuto pozici získal. Kastelánem byl od roku 1960 do roku 1985. Já jsem se tedy na zámku pohyboval od nějakých osmi let, dá se říct, že zámek znám skrz naskrz,“ řekl k tomu Bohumil Norek.

Jako syn kastelána musel čas od času dělat průvodce po zámku nebo prodávat vstupenky. Tehdy mu bylo kolem pětadvaceti a tuto výpomoc na zámku nesnášel. Hraní hokeje nebo volejbalu anebo jiné trávení volného času bylo pro mladého člověka mnohem lákavější. „Podivuhodné je to, že tehdy jsem zámek proklínal a skoro si přál, aby spadl a byl od toho všeho pokoj. Zní to hrozně. Nakonec se to nějak časem vystříbřilo a postupně jsem si tuto krásnou památku oblíbil, získal k ní vztah a přirostla mi k srdci,“ vysvětlil kastelán.

Rekonstrukce Pařezáku, o které lidé tolik diskutovali, oficiálně skončila

Když potom otec s prací kastelána v roce 1985 skončil, syn ho chtěl následovat, jenže to kvůli tehdejším poměrům v republice nešlo. Bohumil Norek ale využil další příležitost, která se naskytla na začátku devadesátých let. Výběrové řízení sice nevyhrál, ale jelikož se vítěz konkurzu neosvědčil, místo nakonec získal a v den svých narozenin, 1. června 1993, se stal kastelánem. „Já jsem původní profesí stavař, sice se specializací na vodní díla, ale mé znalosti se mi tu hodí. Navíc jsem přesně věděl, do čeho jdu, zámek a péči o něj jsem velmi dobře znal. Takže nakonec se mi splnil můj životní sen,“ doplnil Norek.

Kastelán zažil dobu devadesátých let, kdy se na zámek v Telči jezdili dívat zvědaví turisté z Rakouska, Německa a dalších evropských zemí. Byl u toho, když se zámek dostal na prestižní seznam UNESCO a stala se z něj jedna z nejnavštěvovanějších památek v republice. A nechybí ani u největší stavební akce v novodobých dějinách zámku, která zámek v příštích třech letech čeká.

OBRAZEM: Jihlava doma znovu vyhrála. Vlašimi nasázela čtyři branky

„Sleduji, jak se proměňuje složení turistů, kteří k nám jezdí. Už tu neuvidíte autobusy pracovníků z fabrik, ubývají školní výpravy. Ty, kteří u nás byli po revoluci, už zámek moc nezajímá, raději jedou prozkoumat další místa. Do Telče se hojně vydávají Asiaté, ale ti spíš prohlédnout zámek zvenčí a náměstí a zase frčí do další měst. Návštěvnost se mění také s tím, jak přibývají další otevřené objekty, nové kulturní akce nebo nejrůznější atrakce,“ zhodnotil současnou situaci kastelán.

On sám si ale nejvíce užívá chvíle, kdy na zámku není ani jedna turistická noha a je tam klid. Může si projít oblíbené honosné renesanční sály, kde snadno nabije energii a přijde na jiné myšlenky. Na díle Zachariáše z Hradce oceňuje především promyšlenost, s jakou tehdejší majitel panství přestavbu centra Telče udělal. „Ze své pracovny viděl na náměstí na své poddané, mohl je tedy kontrolovat z pohodlí svého sídla. Podařilo se mu vytvořit unikátní komplex náměstí a zámku, díky němuž město o pár let století později získalo prestižní nálepku. Štěstím pro zámek bylo i to, že se mu vyhnuly větší komunistické zásahy a zůstal otevřený pro turisty,“ zmínil Norek.

Do někdejšího Kremlu dnes lidé chodí za úředníky

Jeho další plány jsou jasné. Bude rád, když se mu jako kastelánovi podaří dotáhnout do konce zmíněnou rozsáhlou rekonstrukci, pak už se chystá do důchodu. Kdo potom nastoupí na jeho místo, to zatím není vůbec jasné.