Přes sociální sítě a e-maily se šíří nespočet šokujících zpráv. Často jde o ničím nepodložené lži, které však výrazně ovlivnily třeba i nedávné prezidentské volby. „Když si vezmeme, že tyto e-maily byly z devadesáti procent mířeny proti kandidátovi Drahošovi, lze se domnívat, že i toto mělo vliv na prezidentskou volbu,“ uvedl redaktor České televize Jan Novák, který besedu moderoval a tématu se věnuje.

U dezinformačních e-mailů nelze zjistit jejich skutečný dosah. Jiří Drahoš odhaduje, že se lživé zprávy dostaly k více než milionu lidí. Druhé kolo voleb prohrál o zhruba sto dvaapadesát tisíc hlasů. „Kdyby se o Drahošovi šířila jedna lež, člověk to přejde, ale když je jich několik, lidé si řeknou, že na tom asi něco bude. Takhle funguje propaganda,“ vysvětlil Novák.

Po odvysílání příspěvku o lživých zprávách v pořadu 168 hodin se Česká televize dostala pod palbu kritiky. Důvod? Reportáž byla odvysílána až po skončení prezidentských voleb, tedy podle kritiků pozdě. „Nevěděli jsme, jak velké téma jsou lživé zprávy,“ přiznal Novák.

Při fotbalovém zápase použili domácí fanoušci zábavní pyrotechniku, od které vznikl požár.
Přestupků se dopustili fanoušci domácích i hostů

Spolek Nebojte se policie ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí uspořádal pro jihlavské seniory besedu, kde je před touto problematikou varoval. Většina z nich měla již vlastní zkušenost. „Vnuk podobné zprávy přeposílá, syn s ním sympatizuje a doma se kvůli tomu hádáme. Nejvíc nás mrzí, když nám řeknou, že je jiná doba a my tomu nerozumíme,“ vyprávěla jedna ze seniorek. Nelíbí se jí, že její syn posílá peníze do Běloruska na údajný projekt nového dopravního systému, který má být až neuvěřitelně výnosný.

Novák vzpomněl na vlastní zkušenost – dostal „zaručený“ e-mail o britské lékařce. Dal si tu práci a zjistil, že lékařka ani nemocnice, o které se ve zprávě psalo, neexistují. Ani to ale jeho tetu neodradilo a dále podobné zprávy přeposílá. Jen už ne jemu.

Zkrátka se nedá věřit všemu. „Doporučuji jedině číst si z více zdrojů,“ poradil Novák, jak se orientovat v množství zpráv. Nejlepší je spoléhat se na prostá data a trochu zkoušet číst mezi řádky. Někdy pomůže i vlastní úsudek, selský rozum. Také je dobré rozlišovat objektivní zprávu a subjektivně zabarvený komentář. „Buď chceme vědět, jaká je realita nebo si potvrzujeme názor, který máme a hledáme informace, které se nám líbí,“ uvedl k různým přístupům lidí Novák.

Antonín Křoustek, který za besedou stál, apeloval na odesílatele podobných zpráv. „Jsou mezi námi někteří, kteří vysílají podobné zprávy, stále to koluje. Když to někdo nechce, tak mu to neposílejte,“ řekl důrazně. Po skončení besedy byl spokojený. „Drtivá většina pochopila, že nemohou všemu věřit. Základ je používat selský rozum a už se nebudou tak děsit, když jim podobná zpráva přijde,“ řekl závěrem.