I letos bude kraj rozdělen do 114 údržbových okruhů, cestáři přitom mají stanovené časové lhůty, jak rychle musí pracovat. „Do tří hodin od spadu sněhu nebo výskytu jiné situace musí být upraveny silnice první třídy a vybrané klíčové tahy silnic druhé třídy,“ řekla mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová a pokračovala: „Na údržbu silnic druhé a vybraných silnic třetí třídy mají silničáři šest hodin, ostatní tahy, pokud jsou zařazeny do zimní údržby, musí být uklizeny do 12 hodin.“
Udržovat vozovky přitom vůbec nebylo levné, zima 2020-2021 vyšla na 226 milionů korun. V té předchozí byly náklady pro srovnání 167 milionů. Za takové peníze udržují cestáři 2885 kilometrů silnic inertním posypem, 1575 kilometrů sypou solí, 248 kilometrů pluhují a jen 275 kilometrů neudržují. „Krajská správa a údržba silnic Vysočiny využije během zimy 134 sypačů, zhruba stovku radliček a více než padesát kusů další mechanizace – sněhových fréz, metačů, nakladačů,“ vyjmenovala Svatošová.

I když první sníh často přichází již v listopadu, největší nápor na zimní údržbu silnic bývá jednoznačně v lednu. „Například letos mezi 14. a 15. lednem najeli krajští silničáři čtyřiadvacet tisíc kilometrů – projeli tak celý region pětkrát křížem krážem,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy a ekonomiky Miroslav Houška.
Co se týká spotřeba posypu, na letošní zimu má být 21 tisíc tun soli a 58 tisíc tun inertního posypu. Sklady jsou nyní plné zhruba ze čtyřiceti procent, během prosince se zaplní až po stropy. Třeba jen během sedmého a osmého února letos přitom padlo na vozovky šest set tun posypového materiálu. „Pokud zmiňuji extrém loňské zimy, musím upozornit i na fakt, že zima sice končí kalendářně v březnu, ale naši silničáři si letos sezónu mohli uzavřít až 16. dubna,“ dodal Houška.