Jedním z největších problémů spalovny odpadů je produkce škodlivých dioxinů. S tímto poselstvím přijel do Jihlavy na pozvání ekologického sdružení Arniky britský odborník Alan Watson, který vyvracel argument, že spalovny vyprodukují méně dioxinů než domácnosti v jedné vesnici. „Jestli vedení kraje prosazuje spalovnu, tak by veřejnost měla být znepokojená tím, jaké množství dioxinů se dostane do prostředí," sdělil k problematice Alan Watson.

Podle něj tvrzení Evropské komise, že kilogram odpadu spáleného doma vyprodukuje stejné množství dioxinů, jako když spálíme deset tun v moderní spalovně, nestojí na důkazech z literatury, která prošla kritickou recenzí.

Spalovny i přes modernizaci zůstávají podle Watsona klíčovým zdrojem dioxinů v prostředí. „Z toho plynou také zdravotní rizika. Dioxiny podporují vznik rakovinotvorných nádorů, negativně působí na hormonální vývoj a ovlivňují například i tvorbu spermií," podotkl Watson.

Ohňostroj je horší než jedna spalovna

Sdružení Arnika, které proti spalovně od počátku brojí, není schopno přesně určit, o kolik dioxiny narostou, pokud se v Jihlavě spalovna postaví.

Krajský radní Zdeněk Ryšavý (ČSSD) oponuje, že Kraj Vysočina nikdy netvrdil, že spalovny škodliviny neprodukují. „Škodlivé látky dioxiny vznikají při každém procesu spalování, ale rozhodně jde o nižší hodnoty než při domácím spalování," stojí si za svým názorem Ryšavý.

Podle radního tak jde o tvrzení proti tvrzení. Kraj Vysočina má například k dispozici studii, která mluví odlišnou řečí. „Například další studie říká, že spalovna v Londýně vyprodukuje za rok méně dioxinů než ohňostroj za jeden večer při oslavách," doplnil příklad Ryšavý.

V tuto chvíli je na kraji schválený integrovaný systém nakládání s odpady (ISNOV), a s tím spojený plánovaný vznik spalovny odpadů. „Existují tři možnosti. Spalovna může stát v průmyslové zóně, Antonínově Dole nebo v Pístově," připomněl výčet lokalit radní.

Ekologové z Arniky u příležitosti návštěvy britského odborníka podotkli, že spalovna skýtá rizika i s ohledem na odpady vzniklé po spalování. „Je těžké vysledovat, kde odpad skončí a zda nekontaminuje přírodu. Jako příklad může posloužit spalovna v Liberci, kde se nebezpečné látky pravděpodobně ze spalovny dostaly do koryta potoka," sdělil Matěj Man, vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj! Mohlo dojít ke kontaminaci vody v rybníce a dioxiny se tak mohly dostat do potravinového řetězce a poškodit zdraví člověka.

Arnika proto dlouhodobě navrhuje upřednostnit prevenci vzniku odpadu, recyklaci a opětovné využití odpadu před spalováním. „Spalovna má svá rizika, ale jestliže funguje dozor a vše tak, jak má, tak by se toto stávat nemělo. Pokud někde byla příroda kontaminována odpadem ze spalovny, tak tam došlo k chybě," dodal Ryšavý. Ani kompostování a recyklování podle něj situaci nezachrání. Problém je potom další využití těchto produktů. „Zemědělci komposty nechtějí," doplnil Ryšavý.

Zařízení na spalování odpadů by tak mělo vzniknout v Jihlavě do roku 2018.