Nedávno o tom rozhodl ministr kultury Daniel Herman. Skřipácké kapely se v původní podobě vyskytovaly například ve Stonařově, Jihlavě, Vyskytné, Štokách a tak dále. Nejdéle se však skřipácká kapela udržela v Kozlově a poslední takzvaná Havrdova kapela ve Velkém Beranově u Jihlavy, i když její členové byli Češi.
„Členem Havrdovy kapely byl i Miloslav Brtník, pozdější vedoucí folklorního souboru Vysočan. Po zániku kapely přenesl Míla Brtník tuto hudbu do souboru Vysočan, vzniklého v 50. letech 20. století. Vysočanská kapela hrála na skřipky při svých četných vystoupeních až do konce tisíciletí," informovala Dana Nováková z Muzea Vysočiny Jihlava, příspěvkové organizace, která z pozice etnografa kompletně zpracovala krajskou nominaci tohoto regionálního jevu.
NÁSLEDOVNÍCI
V 80. letech si ale členové souboru začali uvědomovat, že skřipácká kapela stárne, a je potřeba si vychovat následovníky. V roce 1986 vznikl při souboru Vysočan dětský soubor Pramínek, který si založil dětskou kapelu. Ta se postupně začala seznamovat s technikou hry na skřipky. Od roku 2013 nově obnovená skřipácká kapela působí na veřejnosti, účastní se významných akcí a reprezentuje zdejší region v republice i v zahraničí.
„Skřipácká muzika na Jihlavsku je specifickým jevem spojovaným s existencí bývalého německého jazykového ostrova, který se nacházel na území bývalého okresu Jihlava a Havlíčkův Brod, ve folklorním prostředí pak jednoznačně s osobností Miloslava Brtníka," říká Marie Kružíková, radní Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Právě pro svoji specifičnost byla Skřipácká muzika na Jihlavsku na prestižní národní seznam nominována. Za nominací stojí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč. Po Běhu o Barchan a Betlémské cestě v Třešti je Skřipácká muzika na Jihlavsku třetím nemateriálním statkem z Kraje Vysočina, který se na tento prestižní národní seznam dostal.
