Na akci s rodinou vyrazila například Jana Koukalová z Jihlavy. „My jsme se vypravili hlavně kvůli dětem, chtěli jsme se podívat na rytířské turnaje, prohlédnout základnu archeologů a strávit tu pěkné odpoledne. K tomutu místo máme blízko, často navštěvujeme hrad Rokštejn a mezi archeology máme kamarády. Akce se nám moc líbí,“ sdělila Koukalová.

Lidé během dne na návsi v Panské Lhotě viděli i souboje mezi urozenými pány. Jeden takový vyhrál Jakub Havlíček. Jinak student oboru archeologie, který se účastní výzkumu na Rokštejně. „Podle mě to má chlap v sobě, že se chce bít, chce vyhrávat a získat slávu. My to samozřejmě děláme na přátelské bázi, nechceme si vzájemně ublížit. Je samozřejmě nutné vše trénovat a naučit se to. Chceme lidem přiblížit, jak to ve středověku vypadalo, využíváme také poznatky ze svých výzkumů,“ řekl k tomu Jakub Havlíček, který před časem svou dlouholetou zálibu propojil se studiem archeologie.

„Začal jsem se tomu věnovat velmi brzy, historie mě zajímala už jako kluka. Bydlel jsem kousek od hradu Červený Kameň, ten se nachází asi třicet kilometrů od Bratislavy. Poznal jsem kamarády se stejným koníčkem a dostal se do komunity lidí věnující se historii. Pak se přidalo studium,“ dodal k tomu Havlíček.

Návštěvníci festivalu se seznámili také se středověkými řemesly. Mohli si sami vyzkoušet finální ražbu mincí. Stačilo jen dvakrát pořádně uhodit palicí a odnesli jste si domů památku v podobě pražského groše.

Práci pregéře předváděl Petr Suchomel ze skupiny Tempus Artificum. „Už jako malý jsem pobíhal po lese s dřeveným mečem. Jako starší jsem se začal věnovat šermu, to už bylo s klasickými meči, navštěvoval jsem dobové akce. Pak jsem se pustil do středověkých řemesel. Začalo to ševcovstvím a práci s kůží, přibyla k tomu také ražba mincí,“ popsal své zkušenosti Suchomel.

Lidi zaujala i ukázka tkaní na karetkách v podání Barbory Bernartové. Ta se ke své zálibě dostala náhodou a ze začátku se vše učila metodou pokus-omyl. A učí se doteď. Tkaní na karetkách je totiž složitější technikou než tkaní na hřebenovém stávku. Hřebenový stávek funguje na stejném principu jako velký tkalcovský stav, kde jsou dvoje osnovní nitě a provléká se útek. „Na karetkách mám čtyřdírkové destičky, což znamená, že jsou navlečené v každé destičce čtyři nitě. Podle toho, jak destičkami točím, tak vytkávám složité vzory. Každý vzor je o tom, že buď ten správný postup neodhalím, nebo odhalím. Takto se dá utkat opasek, lem oděvu nebo popruh,“ vysvětlila mladá tkadlena.

Lidé dále mohli ochutnat pokrmy ze středověké kuchyně, sledovat práci dalších řemeslníků nebo se podívat na pečení chleba ve staré peci. Nebo se vydat na komentovanou prohlídku na Rokštejn a prohlédnout si zázemí archeologů. „Rádi bychom akci udělali i příští rok. Na to, jaké je počasí, přišlo celkem hodně lidí,“ zhodnotil festival Havlíček.