Řeč je o Veronice Jiráskové a Marii Pykalové, které se spolu s dalšími desítkami účinkujících podílely na programu městských slavností v duchu hesla Telč sobě. S nápadem zapojit do akce hlavně místní lidi a spolky přišel umělecký kovář, muzikant a divadelník Petr Píša. Slavnosti byly tentokrát věnované výročí 920 let od první písemné zmínky o městě.

Přestavení Kocouření, kterému za inspiraci posloužil slavný „telčský“ film Až přijde kocour, holky ze sboru i další účinkující pilovali už od pondělí. Základem byla hodina dějepisu ve stylu díla Vojtěcha Jasného, kde se objevily odkazy na některé významné události v historii města, například na velký požár nebo na působení jezuitského řádu v Telči. Žáci a jejich učitel Jakub Škrdla se scházeli každý den. Svá vystoupení museli poctivě nazkoušet i ostatní, například dobrovolní hasiči.

„Náročné bylo hlavně to, že jsme celý týden trénovali dopoledne i odpoledne. Ze sboru se zapojilo 23 dětí, kdo chtěl. Šli jsme do toho s tím, že jsme nevěděli, co se bude dít, co budeme dělat. Výsledek byl překvapením i pro nás. Líbilo se mi, že jsem hráli s profesionálním hercem, mělo to pro nás další přínos. Já i Maruška máme zkušenosti z dramatického kroužku, ale tohle bylo něco úplně jiného,“ popsala své dojmy dvanáctiletá Veronika Jirásková.

A její stejně stará kamarádka Marie Pykalová k tomu doplnila: „Vše začínalo dost neurčitě. Na první zkoušce jsme trénovali pořád dokola jednu scénku. Skoro jsem nevěřila, že se to podaří nacvičit celé. Ale postupně se přidávaly další scénky a z představení jsem nadšená. Bylo to velkolepé, hlavně ve spojením s místními spolky, které byly rozmístěné různě po náměstí. Trému jsme ani moc neměly, jsme zvyklé na vystupování se sborem.“

V programu pod názvem Telč sobě se nakonec předvedlo 137 účinkujících, mimo jiné dobrovolní hasiči z Telče, Hodic a Dyjic, telčští sokolové, divadelníci, velocipedisté, krasobruslařky, senioři, soubor Podjavořičan, Dobová móda Telč, divadelní spolek TEJP z Jihlavy, Tančírna Třešť, orchestr Tutti a kapela Old Steamboat a mnoho dalších. „Nejdůležitější je, že jsou vidět místní lidé a spolky a nejsou vidět jenom domy. Protože tím hlavním pro toto město jsou lidé, kteří žijí a tvoří, a tvoří nejen to, co přináší peníze,“ připomněl hlavní myšlenku Petr Píša.