Jak to s odpady vlastně je? Lidé na Vysočině stále více třídí, přitom komunálního odpadu přibývá. Jak je to možné?
Je to možná dobou. Statistiky sleduji hodně let a vidím, jak se každý rok zvyšuje množství vytříděného odpadu, a to jak v kilogramech, tak procentuálně. Týká se to hlavně papíru, plastu a skla. Zároveň ale neklesá množství komunálního odpadu, ono paradoxně roste. Sám se snažím hledat zdůvodnění, proč tomu tak je.

Na co jste přišel?

V posledním zhruba roce je produkce odpadu větší hlavně kvůli e-shopům. Často titěrné věci chodí v mnoha obalech. Druhý důvod je, že na to má vliv konzumní způsob života. A celkem důležité je i to, že nám stále chybí progresivní legislativa, která by snížila produkci jednorázových plastů. Jsem rád, že řada měst zavádí síťovky a jiné věci, které lze používat opakovaně, a bránit tím produkci dalších opadů.

Třídí se plast, papír, sklo, kovy i bioodpad. Dá se mít v domácnosti nulový komunální odpad?

Myslím, že na nulu se nikdy nedostanete. Ale když to vezmu z vlastní zkušenosti, kdybychom neměli pleny od mladšího syna, tak naše čtyřčlenná domácnost produkuje jen minimální směsný odpad. Možná je to moje profesní deformace, ale třídíme téměř vše. Na Pelhřimovsku je například zavedeno, že můžete plechovky házet do plastů a na třídicí lince se vytáhnou. Tetrapacky také třídíme, stejně tak i textil, elektrošrot, se sousedy máme za domem velký kompostér… Sám u sebe vidím, že když je člověk ochoten třídit, má maximálně jednotky kil směsného odpadu za týden za celou domácnost. Dostat se na nulu není možné, ale dá se to minimalizovat.

Zlepšit lze určitě nakládání s bioodpadem. Lidé na vesnici mají kompost, ale co s ním mohou dělat lidí bydlící na sídlišti?

Sběrná hnízda, kde jsou kontejnery, by měla být doplněna o nádoby na biologický odpad. Moje zkušenost s hnědými kontejnery je, že to funguje. Je ale důležité, aby byla určitá frekvence svozu, ten odpad tam nesmí být měsíc. Některé regiony přestaly svážet komunální odpad jednou týdně. Přešly na čtrnáctidenní cyklus, kdy ve volných týdnech sváží bioodpad. Každý systém má své mouchy, v tomto případě i doslova, ale je to o kvalitě managementu i samotných nádob, které je třeba čistit.

V roce 2030 má začít platit zákaz skládkování. Jak bude s odpady nakládáno dále?

I po roce 2030 bude možné vozit část odpadu na skládky. Bude to například popel v zimním období, ten je nerecyklovatelný. Skládky tu budou stále hrát roli. A když se podívám hodně do budoucna, může přijít doba, kdy budeme odkrývat staré skládky a budeme z nich těžit suroviny. Na skládkách na Vysočině jsou podle mne desetitisíce kilogramů kovů, dále je tam velké množství plastových odpadů. Přijde doba, kdy se s velkou pravděpodobností budeme vracet k přetěžování starých skládek, a tím se nám otevře nová kapacita.

close Lukáš Vlček řeší odpady z pozice náměstka hejtmana. info Zdroj: se svolením Lukáše Vlčka zoom_in Lukáš Vlček řeší odpady z pozice náměstka hejtmana.

Může během deseti let vzniknout na Vysočině zařízení na energetické využití odpadu, známé pod zkratkou ZEVO?

Co se ale týče aktuálně platné legislativy, tedy nového zákona o odpadech, který je platný od 1. ledna 2021, je zde větší důraz na materiálové, respektive energetické využívání odpadů. Kraj Vysočina nemá na svém území zařízení, kde by bylo možné odpad energeticky využívat. Já osobně si myslím, že v následujících osmi až deseti letech se zde nějaké zařízení těžko vybuduje.

Proč? Jedná se o tak sofistikovanou stavbu?

Není to jen o vybudování takového zařízení v top standardech ve smyslu čištění odpadních plynů a logistice, ale hlavně ve využití tepla a elektrické energie z něj. Aby takový projekt dával smysl, musíte mít významně rozsáhlou distribuční soustavu na odbyt tepla a napojení na distribuční soustavu elektrické energie. A to je často investičně náročnější, než samotné vybudování takového zařízení. Budovat něco na zelené louce je podle mého názoru víceméně nemožné. Proto už více než půlrok vedeme intenzivní jednání s partnery, kteří jsou za hranicemi našeho kraje.

Takže se budou odpady vozit do Brna?

Ano, SAKO Brno plánuje rozšíření kapacit jejich zařízení, měl by tam být vybudovaný třetí kotel. Mimochodem, pro SAKO Brno je už nyní část našeho kraje spádová. Vedeme jednání dále i s Českými Budějovicemi a s Opatovicemi nad Labem. Byli bychom rádi, kdybychom do letošního podzimu měli jasno v potenciálních partnerech. Vypadá to, že to bude Brno, České Budějovice a Opatovice nad Labem, oběma stranám to přitom dává smysl. Oni mají své projekty, potřebují zajistit jejich naplněnost a my jsme v situaci, kdy takové zařízení na území kraje nemáme.

A ani mít nebudeme?

Je reálně možné, že zde budou vznikat menší projekty, hlavně u těch energetických provozů, které jsou dnes závislé na uhlí nebo na dřevní biomase. Je zde totiž vize o ukončení uhelných tepláren a zároveň přijde problém za dva tři roky, kdy bude nedostatek dřevní hmoty. Kůrovcová kalamita nás postihla ze všech krajů nejvíce a štěpka bude mnohem vzácnější surovinou. Budou to ale zařízení lokálního charakteru. Nedokáží pojmout kapacitu kraje, která je dnes v komunálním odpadu kolem sto padesáti tisíc tun.

Když se podíváme do horizontu dvaceti třiceti let, tam už je možné, že by na Vysočině vznikla velká spalovna?

Můj osobní názor je takový, že k tomu nedojde. Dívám-li se na současnou produkci komunálního odpadu v České republice a vidím další projekty, které vznikají, myslím, že nebude prostor, jak takové zařízení uživit. Spíše to budou lokální zařízení s kapacitou do čtyřiceti padesáti tisíc tun. Ale nové velké zařízení bude až nemožné efektivně provozovat. Když se nepodaří prodat teplo a elektrickou energii, nemůže to ekonomicky nikdy vyjít. Nebo budou poplatky za spalování tak vysoké, že se nikomu nevyplatí spolupráce.

Ovlivní odvážení odpadů do spaloven částky, které lidé dávají za svoz odpadu?

Uvědomme si, že nový zákon o odpadech pro další roky v násobcích zvyšuje poplatky za ukládání odpadu na skládky. Pokud se nesníží objem odpadu, který jde na skládky, ceny pro lidi musí jít nahoru, to je jasná věc. Jestli má být poplatek pro konečného občana co nejnižší, nutně musíme snížit množství komunálního odpadu. Vliv na cenu bude také mít, jak efektivně dokážeme připravit celý systém logisticky. Proto je důležité, že se nespí a víc jak půl roku se jedná s potenciálními partnery. Vymyslet ten systém bude trvat roky a čím dříve s tím začneme, tím více času bude nastavit systém tak, aby byly ceny co nejnižší.

Takže vozit odpad sto kilometrů daleko bude levnější než ho vysypat hned za Jihlavou na skládku?

Určitě. Když se podíváme, jak se křivky poplatkové povinnosti protínají, v roce 2025 až 2026 už poplatky za ukládání na skládku budou vyšší než poplatky za energetické využívání.

Přesně v té době má být v Brně dostavěný třetí kotel, chcete tam hned začít vozit odpady?

Jak jsem říkal, část kraje tam už odpady vozí. Nový kotel s kapacitou 150 až 200 kilotun pomůže na jaře 2025 otevřít spolupráci pro další regiony. Navazuje to na sebe, investoři a provozovatelé spalovny v Brně jsou si dobře vědomi, jaká je legislativa.

close Lukáš Vlček řeší odpady z pozice náměstka hejtmana. info Zdroj: se svolením Lukáše Vlčka zoom_in Lukáš Vlček řeší odpady z pozice náměstka hejtmana.

Budete preferovat převážení odpadu po silnicích, nebo na železnici?

Já bych samozřejmě preferoval železnici. Ptáme se i v provozech, se kterými chceme navazovat spolupráci, jak jsou na tom s infrastrukturou a ve všech případech to možné je. Začínáme tak prověřovat kapacity dráhy a ty jsou velmi nízké. Kapacita kolejí je na hraně. Bude muset dojít ke změně v logistice, ale nechceme dále zatěžovat silnice a dálnice.

Máte vše promyšlené do detailů, přitom by se Kraj Vysočina v otázce odpadů nemusel tak angažovat. Je to přece odpad obcí a měst.

Pravda je, že původcem odpadu jsou obce a města a my bychom to mohli nechat plavat. Ale na druhou stranu, kdo jiný může sehrát moderační roli v celém kraji než kraj samotný? Kraj chápeme jako autoritu, se kterou jsou města i svozové firmy ochotné se bavit a plánovat společně řešení problematiky. Bude tu jasná koncepce pro celý kraj a milerádi se ujmeme role moderátora, aby mělo celé naše území jasnou koncepci, vizi a konečné řešení takového problému.

Nebude ale kraj poněkud roztříštěný, když bude vozit odpady do tří spaloven?

Vůbec ne, spíše naopak. Všechna zařízení jsou v dobré dopravní dostupnosti, východ je spádový pro Brno, jihozápad pro České Budějovice a sever pro Opatovice. I logisticky to dává smysl a celý systém to dělá efektivnější, než vozit desetitisíce tun přes celý kraj.

Jak to bude ekonomikou? Budeme dovážet palivo do spaloven a ještě za to platit?

V současné době je systém nastavený tak, že platíme za samotnou likvidaci. V jiných částech Evropy je odpad chápaný jako surovina s určitou výhřevností, ale česká legislativa tomu bohužel neodpovídá.

A co plasty, papír nebo sklo? Za ty obce dostávají peníze, nebo také doplácejí?

To je další téma, které s odpady souvisí, a to jsou technologie. Když vezmu sklo, to jde z 95 až 99 procent opět do výroby, u papíru je to 90 až 95 procent a u plastu jako takového je to bohužel stále kolem 30, 40 procent. Jestliže máte třídicí linku, která dokáže vytřídit plast z těch čtyřiceti procent, je to špička. Když dokážete dobře vytřídit papír, plast, sklo, může to solidně zlepšovat ekonomiku obce. Za poslední rok významně narostly výkupní ceny, a máte-li kvalitní technologie, pozitivně to vstupuje do ekonomiky svozu.

A to souvisí s částkou, kterou lidé platí za to, že jim někdo vyveze popelnici. Mohou toto nějak podpořit samosprávy nebo svozové firmy?

Je důležité mít v našem kraji moderní technologie, které dokáží vytřídit plast do větších složek, protože velký počet složek plastu v dobré kvalitě je pozitivně hodnocen při výkupu. V plastu je ohromný rozdíl ve výkupních cenách. Čiré PET lahve jsou hodnocené nejlépe a pak je třeba PVC, které je nerecyklovatelné a velmi těžko i energeticky využitelné. Třeba u polystyrenu nebo folií jsme rádi, že se jich zbavíme za odvoz. Ale i to je pořád lepší, než je odvézt na skládku a zaplatit za to. Třídění je vždy ekonomicky výhodnější než skládkování a bude to stále výhodnější. Je to významné z ekonomického i ekologického pohledu.

Kraj ale může zavádění moderních technologií podpořit, je to cesta?

Ano, druhá větev naší krajské strategie počítá v pomoci území skrze naše dotační programy. Budeme pomáhat s projektovou přípravou nových třídicích linek a nových sběrných dvorů. Peníze pak budou i na tu samotnou technologii. Náklady v řádech desítek milionů si kraj nemůže dovolit, ale může pomáhat s projektovou přípravou konkrétních projektů. Běžný občan to pocítí tak, že zaplatí méně

Rozhovor bych rád zakončil nějakou vizí do budoucna, co se týká odpadů. Co byste si přál?

Abychom jako společnost produkovali opravdu minimální množství odpadu, které je možné. Ale k tomu nepochybně vede dlouhá cesta změny legislativy i nás jako spotřebitelů, abychom dokázali třídit, nepoužívat jednorázové věci a měli zažité určité prvky chování – třeba do obchodu chodit s vlastním batohem a nenabírat zbytečně odpady. A pak mít vyřešenou koncovku v energetickém využívání, logistiku v rámci kraje. A podporovat technologie, které pomohou zvýšit čistotu odpadu. Věřím, že se za čtyři roky našeho mandátu budeme moci ohlédnout a říct, opravdu se pro to něco udělalo a tématika se posunula o kus dopředu.

close Lukáš Vlček řeší odpady z pozice náměstka hejtmana. info Zdroj: se svolením Lukáše Vlčka zoom_in Lukáš Vlček řeší odpady z pozice náměstka hejtmana. Lukáš Vlček

- narodil se 27. února 1982
- je ženatý, má dva syny
- bydlí v Pacově, kde byl necelých 15 let starostou
- od podzimu 2020 náměstek hejtmana pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí
- rodinný stav, počet dětí: ženatý, dva synové
- jeho receptem na snížení množství odpadů je minimalizace produkce odpadů a důsledné třídění jako stav mysli