Začněme optimisticky, jakou investiční akci poslední doby považujete za největší úspěch?
Že se nám podařilo uskutečnit nejdůležitější projekt, který jsme plánovali už dlouho. To jsou parcely pro rodinné domky. Zájem je obrovský. Chtěli bychom do obce přivést mladé rodiny s dětmi a ty stávající v obci udržet. Výhodou je, že v místě je jak škola tak i mateřská školka. Dokud nezačal koronavirus, byl v obci bohatý kulturní a společenský život. Naše obec je i tak poměrně mladá. Teď čekáme dokonce devět nových občánků.

Jenže o Brzkovu a sousedních obcích se už léta mluví v souvislosti s možnou těžbou uranu, to ale může mladé rodiny odradit. Nikdo asi nechce koukat z okna na uranový důl
Pravda, už několik let bojujeme proti tomu, aby se u nás začal těžit uran. Teď se zdá, že je naše snaha korunovaná úspěchem. Ministerstvo životního prostředí už zamítlo žádost australské firmy Urania Mining s.r. o, která chtěla u nás a u sousední Věžnice zkoumat uranové ložisko. S dalším zájem Diamo to zřejmě dopadne stejně. Myslím, že stát je už dost zatížený koronavirem a rozpočet je v mínusu, takže do akce uran se nebude pouštět.

close Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili. info Zdroj: Deník zoom_in Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.

Na druhé straně ale obec Brzkov je poměrně malá, pracovní příležitosti zde nejsou. Určitě se najdou i v obci někteří lidé, co by tu uran chtěli, už kvůli práci a vysokým výdělkům
Pro nás je důležité životní prostředí. Neumím si představit, že by tady přes vesnici jezdily denně nákladní auta s uranem. My se o životní prostředí staráme. Osázeli jsme polní cestu k Věžnici ovocnými stromy. Dále jsme se pustili do obnovy rybníků. Investice jdou do milionů, ale podařilo se nám získat dotaci. Voda v krajině je potřeba. Minulý rok i letos sice dost pršelo dost, ale nikdo neví, co bude za rok nebo za dva. S tím souvisí i naše další akce. Vybudování hloubkového vrtu. Abychom posílili kapacitu vodovodu v obci. Počítám, že až prodáme parcely, tak se počet obyvatel v Brzkově zvýší nejméně o 50 lidí a starý vodovod by to už neutáhl.

Venku jsem mluvila s několika lidmi, kteří si pochvalovali, že na vsi mají k sobě lidé blíž, ale to dneska zní skoro jako věta z čítanky.
Tak samozřejmě ani u nás to není každý den zalité sluncem. Máme tady svoje problémy. Například teď se dohadujeme s jedním nájemníkem v obecním bytě. Podepsal nájemní smlouvu s bývalým starostou a drží se jí jak klíště. Novou odmítá podepsat, přesto že doba se mění. Nekomunikuje s námi, odmítá uklízet společné prostory, ostatní nájemníci uklízejí za něho. Obecní byt navíc poškodil, jednat se s ním nedá. A pak tady ještě pořád máme problém s bývalou ředitelkou školy ale nechci o tom teď mluvit,protože ten případ se pořád řeší na příslušných úřadech. Samozřejmě je mi jasné, že se nikdy nezavděčím všem, ale to se nepodaří nikomu.

Když jste nastupoval do úřadu měl jste asi určité plány, kolik se z toho splnilo?
Jsem starostou od roku 2014, ale od roku 2006 jsem byl zastupitel. Když jsem převzal úřad, dali jsme si určité cíle. Najít shodu mezi obyvateli Brzkova a úřadem. Vyřešit čistírnu odpadních vod, udělat chodníky. Myslet nejen na to nové, ale i na to staré co k minulosti naší obce patří. To jsou hlavně historické památky. I když jsme vesnice, máme svoji historickou minulost. Je to celkem pět kamenných křížků, které jsme obnovili s podporou kraje a jednáme o převodu takzvaného Markova kříže u cesty na Polnou. Majitelem je Správa a údržba silnic. To se nám podařilo a můžeme se časem pustit do opravy. S naší snahou o zachování historické minulosti Brzkova souvisí i to, že hledáme kronikáře. Je to pro nás hodně důležité, ale zatím se nikdo neozval i když nabízíme odměnu. Myslím, že zatím se nám celkem daří. Samozřejmě jsou situace, kdy se můžeme snažit jak chceme a jsme bezmocní.

Jaké situace to konkrétně jsou?
O co jde? O státní úřady a instituce. Teď navíc v době koronaviru je to katastrofa. Státní úředník má na vyřízení naší žádosti ze zákona 30 dnů, ale ani za čtyři měsíce vám není schopen vyhovět a zahájit potřebné řízení. Byrokraté se na pandemii prostě vymlouvají. Nikdo na ně netlačí. To není jako u nás na vsi, kde musíte na úřad ať je koronavirus nebo není. Protože lidé co s vámi v obci bydlí, čekají, že jim jako starosta pomůžete. Proto vás volili. Starosta na vsi je na všechno sám. Nemůže se zavřít na úřadě a dělat mrtvého brouka.

Jak je vidět, byrokraty nemáte zrovna v lásce?
Mě osobně děsí třeba nový stavební zákon a vytváření nějakých dalších super úřadů. My máme nejblíž do Polné, kde na tamním odboru sedí úřednice které znají dokonale místní poměry. Já nepotřebuji aby k nám jezdil úředník z Jihlavy a nebo dokonce až z Prahy. Administrativy přibývá, vynalezli jsme elektronický podpis ale úřední šiml pořád požaduje abyste měli na dokladech kulaté razítko, pro které si na úřad musíte dojít osobně.