VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Statistika: Lidé z Vysočiny se jezdí léčit jinam

Vysočina, Praha - Podle dat ministerstva zamíří každý pátý člověk do nemocnice za hranicemi kraje.

24.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ archiv

Lidé na Vysočině trpí ve srovnání s ostatními kraji nejméně duševními poruchami, ale léčí se s největším počtem infekčních chorob; starší lidé trpí na onemocnění očí. Tyto i mnohé další informace lze nyní získat z rozsáhlé statistiky, kterou před několika týdny zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

Počítačová aplikace s názvem Dostupnost zdravotní péče mapuje zejména rozdíly mezi jednotlivými kraji dle bydliště, diagnóz, pohlaví a věku pacientů, kteří pobývali v některé z nemocnic v zemi. „Aplikace slouží jako vodítko, kam zaměřit další analýzu. Jelikož data mohou být vodítkem například pro odborníky jednotlivých krajů, rozhodlo se je ministerstvo zveřejnit ve formě široce přístupné excelové aplikace," vysvětlila mluvčí úřadu Viktorie Plívová s tím, že soubor vychází z už existujících dat a vznikl jako vedlejší produkt analýzy regionálních rozdílů do projektu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Z jednotlivých nemocnic byly sbírány a zpracovávány údaje za roky 2007 až 2011, data za loňský rok nejsou k dispozici. Pro Vysočinu je charakteristické zejména to, že mezi dalšími dvanácti kraji a hlavním městem Prahou patří k těm regionům, z nichž se pacienti nejčastěji vydávají za hranice kraje. V průměru míří do nemocnic mimo Vysočinu téměř pětina lidí, třeba u léčby některých nádorů nebo u části onemocnění trávicí a oběhové soustavy je to ale téměř každý druhý pacient.

Rozdíly se zvětšují

„Ošetření mimo Kraj Vysočina není nic překvapivého, protože především superspecializovaná péče v neurochirurgii, kardiochirurgii a dalších není v kraji poskytována. Při systému traumatologické péče je nemalý počet závažnějších zranění transportován přímo do traumacenter," vysvětlil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, který má mezi členy krajské rady v kompetenci i oblast zdravotnictví.

Podle něj volí lidé nemocnice v jiných městech i z jiných důvodů, než jsou ryze odborné. „Úroveň standardních oddělení na Vysočině je dle mého soudu srovnatelná s odděleními fakultních nemocnic. Tam je však stejná práce lépe honorována než v nemocnicích krajských," tvrdí hejtman.

„Z povahy věci a nastavení specializovaných center, vývoje mediciny a možností financování se rozdíly prohlubují. U superspecializované péče je to jasný trend, u běžné péče poskytované ve fakultních nemocnicích je tu pak onen výše zmíněný rozdíl v ohodnocení," popsal hejtman Běhounek.

Co se týče množství nemocných lidí, se Vysočina příliš neliší od zbývajících dvanácti krajů ani hlavního města Prahy. Ve srovnání počtů hospitalizovaných, přepočtených na sto tisíc obyvatel, kraj vybočuje u očních chorob a také v souboru diagnóz zahrnutých pod infekční a parazitární nemoci.

„Bohužel nemám pro tento stav žádné vysvětlení, protože epidemiologická situace v našem kraji je v posledních letech velmi příznivá a u většiny infekčních onemocnění ve srovnání s ostatními kraji naší republiky můžeme říct, že velmi uspokojivá. Chtělo by to asi hlubší analýzu ve spolupráci s primáři infekčních a dětských oddělení a s vedoucími lékaři praktických lékařů pro dospělé a pro děti," uvedla Alena Dvořáková, vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice.

Duševní zdraví

Naopak nejlepší bilanci má podle ministerských statistiků Vysočina na poli duševních onemocnění. Ve srovnání s celostátním průměrem je počet hospitalizovaných psychicky nemocných pacient na Vysočině poloviční. „Statistika psychiatrie je jistě velmi deformována pro dvě veliké psychiatrické nemocnice, v Havlíčkově rodě a Jihlavě, které jsou zřizovány ministerstvem," naznačil jeden z možných důvodů hejtman Jiří Běhounek.

Podle pelhřimovského psychiatra a teologa Maxmiliána Kašparů může hrát ale roli i něco, co nazývá regionální logikou. „Jistě bude více pacientů ležet na plicním oddělení na smogem zamořeném Ostravsku než na Šumavě, víc lidí bude na úrazovém oddělení v hornatém Vrchlabí než v rovinaté oblasti kolem Kolína," soudí Kašparů.

„Pokud uvádí statistika nejnižší počty hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích na Vysočině a na Zlínsku, budou zde hrát roli nejspíše sociální faktory. Abychom jim lépe porozuměli, bylo by dobré mít k ruce údaje o počtu rozvodů, sebevražd, spotřeby alkoholu, drog, a nikoli na posledním místě i přehled o religiozitě obou krajů ve srovnání s ostatními lokalitami naší republiky. Bez širších souvislostí, především o stylu života a hierarchii životních hodnot obyvatelstva, nejsou přesnější závěry možné ," soudí Kašparů.

V pětici nemocnic na Vysočině, které spravuje krajské hejtmanství, ubyly na začátku letošního roku bezmála dvě stovky lůžek a nyní jsou tato zařízení schopna „ubytovat" 2 181 lidí. Nemocnice nyní více uplatňují systém společného lůžkového fondu, tedy režim, kdy jsou lůžka některých oddělení přiřazena k jiným.

Autor: Stanislav Caha

24.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

OBRAZEM: Značky pomohou lidem vyznat se v nemocnici

Jihlava – Další oddělení jihlavské nemocnice se přestěhovalo do nových prostor. Pacienti a zdravotníci z neurologického, onkologického, kožního, chirurgického a kardiologického oddělení využívají nového zařízení. V tuto chvíli stavební firma opravila čtyři patra interního pavilonu a nyní dělníky čeká ještě poslední pátá fáze prací.

Mezi pěti nejrychleji sečtenými obcemi na Jihlavsku vyhráli Piráti

Jihlavsko – Horní Myslová, Mysletice, Věžnička, Zdeňkov a Zvolenovice. To jsou obce v nichž volební komise nejrychleji sečetla volební lístky, zapsala je do systému a odevzdala je na dopředu určená sběrná místa. Výsledky z těchto obcí zveřejnil Český statistický úřad na svém webu třicet minut po zavření volebních místností.

V malé obci na Jihlavsku k volbám přišli téměř všichni

Vanůvek – Vanůvek je jedna z nejmenších obcí na Jihlavsku. K volbám tam letos nedošli pouze 4 voliči z 28. V této malé vesnici nedaleko Telče žije dohromady 39 obyvatel z toho 11 dětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení