Bývalá poštovní stanice ve Stonařově stojí na svém místě od poloviny osmnáctého století. Původně byla v rovině s okolními cestami, to se ale postupem let změnilo. Budova je nyní hluboko pod úrovní zejména sousední silnice na Třešť a okolního terénu. Navíc při některé z oprav silnice v minulosti došlo k zaslepení systému drenáží, který odváděl vlhkost. „Teď nemá voda kudy odcházet a tlačí se do obvodových zdí,“ vysvětlil starosta Stonařova Ivan Šulc.

Budova Prioru je jednou z dominant Jihlavy. Pro řadu lidí jde o kontroverzní stavbu.
Ostudy Jihlavska? Prior a vlakové nádraží v Jihlavě, bývalá pošta ve Stonařově

V sklepě podle něj stojí člověk po pás ve vodě, pod základy je šedé rybniční bláto. Cílem přitom není odstranit vlhkost úplně, pak by mohla budova spadnout. Je zkrátka potřeba vlhkost snížit, ne málo, ale ani ne moc.

Je zřejmé, že stavba dělá vedení městyse velké starosti a nejde jen o to, že ošklivá budova stojí hned vedle frekventované silnice z Jihlavy na Znojmo. Po té projede denně devět tisíc aut, každé třetí je nákladní. Snížení silnice o desítky centimetrů je těžko realizovatelné. „V tuto chvíli je to neřešitelný problém, metody na to samozřejmě jsou, ale nedovedu si představit, že bude doba, kdy s tou budovou budeme moci něco dělat,“ pokrčil rameny starosta s tím, že důležitou roli hrají i peníze.

Bývalá poštovní stanice

  • postavená byla v polovině osmnáctého století
  • v roce 2020 byla prohlášena za památku
  • další osud je nejistý, městys nemá peníze na komplexní rekonstrukci ani konkrétní využití

Stonařov podle Šulce nemá potřebné desítky milionů korun na opravu a nfic neřeší ani případné dotace. Ty totiž nikdy nejsou ve výši sto procent, vždy je nutný i podíl městyse. „Už při procesu zpamátňování se nám obecně vždy dostane ujištění, že si požádáme o dotaci. To je takové zaklínadlo, ale ta realita je skutečně jiná, bývá to čtyřicet, padesát procent a někdy není dotační program vůbec vyhlášený,“ uvedl Ivan Šulc.

Hlava městyse navíc očekává, že památky budou jednou z prvních oblastí, kde bude stát šetřit. „Ono to tak nebolí, když to chátralo tři sta let, tak to bude chátrat tři sta třicet,“ glosoval situaci. V městysi už padly i návrhy omítnout budovu vápnem, aby vypadala lépe. „Ale to vyřeší problém jen na chvilku. Navíc nevím, co by tomu řekli památkáři,“ pousmál se starosta.

Poštovní trasa z Vídně do Prahy

Památkáři radí, že stavebně rozsáhlejších prací lze rozdělit na etapy a pak postupovat koncepčně od zajištění nejnutnějších stavebně technických prací až po řešení detailů. „Je ale důležité, aby vlastník měl představu nového funkčního využívání objektu, podle kterého by se v součinnosti se zástupci památkové péče připravoval projekt na obnovu památky,“ uzavřeli.

Bývalá pošta je přitom poslední památkově hodnotnou budovu z někdejšího souboru jednadvaceti poštovních stanic na trase dlouhé přes tři sta kilometrů z Prahy do Vídně. „Představuje výrazný urbanistický a architektonický prvek připomínající zajímavou historii obce a její významné postavení v druhé polovině 18. století a zejména v první polovině 19. století,“ potvrdil Pavel Macků z Národního památkového ústavu v Telči. Klasicistní charakter poště zůstal, má i hodnotné historické stavební konstrukce nebo celou řadu cenných řemeslných detailů v interiéru.

Na hlavním vlakovém nádraží v Jihlavě musí hladovým cestujícím stačit automaty.
Zrušený bufet i restaurace na nádraží v Jihlavě: Je to ubohé, říká cestující

Je však zřejmé, že architektura stavby vychází z účelu, ke kterému byla vybudována. „Nové využití takovýchto objektů, které má být zcela odlišné od původního účelu, je vždy složité, ale není nerealizovatelné,“ sdělili Deníku památkáři z Telče. Není však jisté, že bude nové využití pro takovou stavbu vhodné, a proto jsou památkáři rádi u jednání o záměrech od počátku.

Budova má nyní alespoň opravenou střechu. Hliníková krytina, která v osmdesátých letech nahradila tašky rozbité kroupami, je pryč. Několik rodin tam i bydlí, některé byty jsou prázdné. „V jednom začal asi před patnácti lety bývalý nájemce rekonstrukci, pak se odstěhoval a místnosti jsou neobyvatelné,“ konstatoval starosta. V přízemí je prodejna a sklad, dvě místnosti jsou ještě volné. Využití pro tyto prostory městys nyní nemá. Že by si ale budova sama vydělala na své opravy, je podle starosty utopický scénář.