Majitelé musí kácet ve velkém a navíc jsou ve ztrátě. Poškozeného dřeva je na trhu hodně a to tlačí ceny dolů. „Nejvyšší cena vloni byla 1 770 korun za metr krychlový, což proti roku 2016 bylo o čtyři sta padesát korun méně,“ uvedl místostarosta Kamenice u Jihlavy Miloš Duba.

Ve výsledku tak vlastník za pokácení a zpracování stromu zaplatí často více, než kolik pak dostane za prodej. Někteří majitelé lesů tak proti kůrovci vůbec nezasahují. „Vlastník je povinen o své lesy pečovat,“ varovala Eva Jouklová, tisková mluvčí Lesů České republiky. Podobné chování lze pokutovat, z každého stromu totiž vyletí desítky tisíc brouků, které mohou napadnout desítky jiných stromů.

Že je poškozeného dřeva hodně potvrzují čísla. „Na Vysočině bylo ve státních lesích od srpna 2017 do února 2018 včetně zpracováno 109 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. Zbývá zpracovat asi deset tisíc,“ uvedla Jouklová. V rocích 2011 až 2014 to bylo do deseti tisíc kubíků, v suchých letech 2015 a 2016 pak zhruba třicet tisíc metrů krychlových. „Je jasné, že lesy na Vysočině jsou nyní kůrovcem napadené,“ dodala Jouklová.

Nejhorší situace je v jižní a jihovýchodní části Vysočiny, konkrétně jde o Telčsko a lesy u Měřína, Velkého Meziříčí nebo Křižanova. „Relativně dobře jsou na tom ještě lesy Ždárských vrchů a lesy na Pelhřimovsku,“ řekla Jouklová.

Ilustrační foto.
Jihlava bude mít možnost regulovat pouliční umělce

Problémy s kůrovcem jsou i v krajském městě. „V posledních dvou letech nebývalou měrou narůstá poškození jehličnatých stromů kůrovci a to zvláště v lesoparku Velký Heulos,“ zhodnotil jednatel Správy městských lesů Jihlava Václav Kodet.

V druhé polovině dubna se kůrovec obvykle začíná šířit, proto je třeba do té doby všechny napadené stromy pokácet a odvézt z lesa nebo alespoň odkornit či chemicky ošetřit. „Samotné pokácení stromů kůrovce nezahubí,“ uvedl Pavel Bartoš z oddělení lesního hospodářství a myslivosti Kraje Vysočina.

Zvýšený výskyt kůrovce se připisuje hlavně suchému počasí, důvodů je ale více, například vysazování smrkových monokultur, broukovi nahrává. Třetinu území Vysočina zabírá les, dva ze tří stromů jsou ale právě smrky. „Obnova poškozených lesů smrkem mi nepřijde vhodná," potvrdil entomolog a předseda Českého svazu ochránců přírody v Kněžicích Václav Křivan.

Miloš Vystrčil
Senátor se bude na Jihlavsku setkávat s veřejností