„Chtěla jsem změnu, lepší peníze a také zdokonalit jazyk,“ vyjmenovala důvody, proč si nenašla brigádu ve svém bydlišti. Nyní je zaměstnaná na výletní lodi Normandia, která pluje po Dunaji skrz Slovensko, Maďarsko, Rakousko a Německo. „Ráno a večer skládám kola hostů, dělám také pokojskou a pomáhám v kuchyni s umýváním nádobí. Pracuji každý den bez volna,“ podotkla Nováková.

Mladých lidí z Jihlavska, kteří touží vycestovat tak, jako Nováková, přibývá. Jde většinou o studenty vysokých škol, nebo středoškoláky po maturitě, kteří využívají dlouhých prázdnin. Zahraničí je láká především lépe placenou prací, novými zážitky a upevněním znalosti cizího jazyka. „S řečí to není tak horké, posádka na lodi jsou především Češi a Slováci, takže tady stejně mluvím česky,“ upozornila Nováková na to, že vylepšení jazykových znalostí nemusí být samozřejmost.

Pomoc s hledáním uplatnění a ubytování nabízejí různé cestovní agentury. Kromě obnosu na letenky si ale studenti musí připravit také částku pro zaplacení poskytnutých služeb. Proto část z nich raději vyjede jen tak a práci hledá dopředu na internetových inzerátech či přímo na místě. Mnoho z nich si volí země spíše západně od Česka. Oblíbená je zejména Velká Británie, nad kterou visí hrozba brexitu, kvůli kterému nemusí být například práce v Anglii v budoucnu samozřejmostí. Mladí lidé se tak snaží vyjet do Británie dokud mohou.

Devatenáctiletá Barbora Šplínarová z Jihlavska se rozhodla odjet hned po maturitě na zdravotní škole. „Chtěla jsem si dát pauzu od života na menším městě a na chvíli změnit svůj život,“ odůvodnila Šplínarová. Společně se svou sestrou si vybraly Londýn. „Řekly jsme si, že to zvládneme samy a agenturu nepotřebujeme. Dopředu jsme měly domluvené pouze ubytování na první noc u neznámého kluka z Turecka. Nebyl to žádný luxus, spaly jsme na jedné posteli a kufry zůstaly na balkóně,“ popsala Šplínarová začátky v Anglii. Najít práci trvalo šest týdnů, původně prádzninový pobyt si tak nejspíš o pár měsíců prodlouží. „Hledala jsem na internetu, roznášela jsem svůj životopis všude, kde to šlo. Nakonec jsem se vrátila zpět ke svému studijnímu oboru a budu se věnovat domácí péči o pacienty,“ doplnila absolventka zdravotní školy. O víkendech ji místo výletů po Londýně čeká práce v baru. „Tady je normální pracovat šest dní v týdnu a pak mít den volna. Lidi tady mají většinou dvě až tři práce, aby všechno zvládli zaplatit,“ objasnila.

O tom, že sehnat poprvé práci v cizí zemi není jednoduché, ví své také jedenadvacetiletý Antonín Přibyl z Jihlavska. „První rok mi to dalo celkem zabrat, obepisoval a obvolával jsem potencionální zaměstnavatele už od února, ale bez odezvy,“ řekl Přibyl. V dalších letech už naopak získal uplatnění bez problému. „Předchozí zkušenost způsobila v mém životopise klíčový rozdíl,“ vysvětlil Přibyl. S místními má dobré zkušenosti, i proto se do Skotska letos vrátil už potřetí. Podle něj se může zdát brigáda v tuzemsku oproti zahraničí nudná a nezajímavá. „Nejvíc pro mě znamenají známosti a přátelství s lidmi z celého světa. Lepší výdělek asi zmiňovat nemusím,“ poznamenal Přibyl.

Nevýhody mladí lidé spatřují v odloučení od rodiny a občasné jazykové bariéře. „Je těžké být vtipná v angličtině, takže určité překážky existují vždy,“ zdůraznila studentka Jana Marková z Jihlavska, která letos odcestovala do Skotska už potřetí.