Více než hodinovou komentovanou prohlídku vedla Eva Frühaufová, správkyně židovského hřbitova v Třešti. „Víte, co znamená symbol nože zde na náhrobku,“ ptá se více než tří desítek účastníků páteční prohlídky správkyně hřbitova. „To znamená, že ten, kdo tady leží, dělal obřízky. Ti, co vykonávali obřízku, těm se říkalo mohelové,“ vysvětlila Frühaufová. Obřízka je snad nejznámější židovský náboženský obřad, při němž se chlapcům odstraňuje předkožka na penisu. V rodinách bývala spojena s velkou oslavou.

To byl jen jeden z mnoha symbolů na náhrobcích, které mohou návštěvníci hřbitova spatřit. Mezi další patří například konvička nebo jelen. „Hřbitov jsem si prošla už několikrát, ale vždy na něm najdu něco nového,“ rozplývala se Frühaufová nad rozmanitostí symbolů na hřbitově. Ta lidem také přiblížila, jakým způsobem Židé pohřbívali. „Hroby na židovských hřbitovech jsou nepřenosné. To znamená, že si je po někom nemůžete koupit, jako to jde například na klasickém křesťanském hřbitově,“ poznamenala správkyně. Proto se židovské hřbitovy neustále rozrůstaly.

V Třešti jeho růst zastavila až druhá světová válka, kdy byla většina židovských obyvatel města odvlečena do koncentračních táborů. Památník obětem holocaustu je na dvoře radnice. Poslední pohřeb zde byl v roce 1942, ale v roce 2003 na něm byly uloženy ostatky Wolfganga z třešťské židovské rodiny Münchů. Ten přežil válku a žil v Anglii.

A jak to bylo jinde…?
Do Noci kostelů se letos poprvé zapojil také kostel svatého Petra a Pavla v Petrovicích nedaleko Jihlavy. Návštěvníci si mohli prohlédnout opravenou báň věže kostela. Ta byla po hlasování veřejnosti nedávno oceněna vítězstvím v prestižní anketě Zlatá jeřabina. Zajímovou přednášku o historii kostela i celé lokality doplnila možnost položit nejrůznější otázky a následovalo promítání fotografií z opravy. Většina návštěvníků využila také možnost vystoupat do věže a rozhlédnout se po okolí. Den pak zakončila modlitba za obce ve Farnosti Luka nad Jihlavou. (sin)

Jedním z mnoha zastavení bylo u hrobu židovské rodiny De Majo. Tato rodina přišla do Třeště z Vídně a založila zde tradici výroby sirek. Třešťská sirkárna byla první továrnou tohoto druhu na Moravě. Samuel de Majo získal povolení k výrobě sirek ve městě v roce 1847 a časem zde zakoupil i domy v Židovské ulici, kde sirkárna stála. Dnes zahrnuje židovskou část města Nádražní ulice a přilehlé uličky směrem nahoru ke kolejím.

V Třešti na hřbitově je pohřbena vdova po Salomonovi, což byl možná otec zakladatele sirkárny Samuela, ale to není jisté. „Hrob zde mají Rachel Regina a její syn Menachem. Nad jejich hroby stojí společný dvojnáhrobek,“ uvedla Frühaufová. Rachel totiž přišla do Třeště společně se Samuelem.

Hřbitov vlastní a pečuje o něj Federace židovských obcí v České republice. Kromě náhrobků se dochovala ještě malá obřadní síň, která je ale ve špatném stavu. Uvnitř se dochovala kamenná pokladnička s kovovým víčkem a na bílých zdech jsou dodnes viditelné útržky hebrejsky psaných žalmů. Hřbitov je přístupný celý rok.