Municí ovšem byly kuličky a ve vojáky se proměnily necelé tři stovky vyznavačů air softu.

Vyhýbám se ostnatému drátu a vstupuji do vojenského prostoru. Po několikaminutové domluvě s velícími důstojníky se ve stařičké vojenské sanitce, vyzbrojena jen foťákem a ochrannými brýlemi, vydávám do boje. Konečně poznávám pravý význam slova tankodrom, pěkně to s námi 
v nerovném terénu hází. Z bezpečí auta pozoruji vojáky, kteří se přesouvají z místa na místo nebo jen vyčkávají na tu správnou chvíli.

Jedeme k hlavnímu štábu jedné z válčících armád. Vojáci zatím odpočívají ve stínu stromů. Náhle dostávají povel a přesouvají se jinam. I my odjíždíme. Vidíme opuštěnou vesnici, v ohradě zbylo několik hospodářských zvířat. „Támhle pěstují mák a chovají osly, tady pálí kořalku a tady vidíš, že vojáka, který nepřežil, už stihli pohřbít," říká mi můj průvodce Tomáš Kolarčík alias Vlčák.

Další zastávka, další vesnice, dokonce s mešitou. Na tržišti můžete koupit zbraně 
a další potřebné věci. Se širokým úsměvem na tváři nás vítá jeden z domorodců. Válečná fotografka ho zřejmě zajímá. „Chceš, prodám ti bombu?" ptá se mě. S díky odmítnu 
a chci si vyfotit mešitu a tržiště. Stihnu jen pár snímků, když nás překvapí kuličková palba z lesa, rychle se stahujeme k autu, o modřiny nijak zvlášť nestojím. Jednomu zranění se ale nevyhnu při nastupování do auta. Alespoň mohu tvrdit, že to mám z války.

Jedeme dál. Zastavujeme 
u dělostřelecké baterie. I zde se schyluje k boji. Snažím se zachytit okamžiky další bitvy, jelikož ale nechci přijít k úrazu, moc se mi to nedaří. Někteří vojáci jsou tak skvěle maskovaní, že je nelze ve vysoké trávě rozeznat. Chvíli pozorujeme válečnou vřavu a vydáváme se zpátky do bezpečí základny.

„Taková setkání tady pořádáme dvakrát do roka. Noční operace začaly v pátek, v sobotu se pokračuje až do večera. Válčí mezi sebou dvě armády plus vesničané ze tří vesnic, kteří se mohou přidat k jedné nebo k druhé armádě, záleží, jak je to pro ně výhodné. Jde hlavně o to, dobýt a co nejdéle udržet strategická místa, 
o kterých ale vojáci předem neví, kde jsou. Pak se také sčítají ztráty na životech. Podle těchto dvou kritérií se po skončení bojů určí vítěz. Důležité  je, že se člověk vyřádí na čerstvém vzduchu a dá si pořádně do těla," vysvětluje mi Tomáš Kolarčík ze sdružení Highlander. Opouštím areál obohacena o další zajímavý zážitek.

ZUZANA MUSILOVÁ