Když jsme domlouvali rozhovor, mezi řečí jste řekla, že jste pořád tak trochu pozadu. Bylo to tak i při povolebním vyjednávání?

Ne, tam jsem, mám pocit, byla napřed. (smích) Já měla z povolebního vyjednávání takový pocit, že dvě vítězné strany se tak trochu lekly. Z mého pohledu bylo vyjednávání pomalé. Já se snažila to tlačit, nebylo mi to příjemné.

V čem bylo z vašeho pohledu letos povolební vyjednávání jiné než před čtyřmi lety, kdy jste ho vedla?

My jsme se před čtyřmi lety scházeli každý večer, jeden večer klub Fóra Jihlava, druhý večer v rámci koalice. Bylo to velmi intenzivní, řešili jsme i kdo co bude dělat, měli jsme to precizně nachystané. A to se teď nestalo. Ještě v pátek před zastupitelstvem jsem neměla informace, jestli je jasno, nebo ne. Udělala jsem vstřícný krok vůči kolegům, že jsem jim posunula termín zastupitelstva, ale potom jsem si říkala, kdybych to neudělala, jak by vypadalo zastupitelstvo toho 18. října. (úsměv)

V podvečer voleb jste se smála, že vám ani nevadí, že už nebudete primátorka. Ale přesto – mrzí vás, že nestihnete dokončit rozjeté projekty, které nové vedení může i stopnout?

Určitě. Cítím obrovskou rozpolcenost. Úřad je náročná funkce, je to životní zkouška a že jsme spoustu věcí rozdělali a teď je to v rukou někoho, kdo s tím může zacházet jak chce, to není příjemné. Snažili jsme se získávat názory lidí, říkám tomu hlas ulice, a to možná teď vůbec nebude. To občané pocítí sami.

CO SE DÁLE DOČTETE:
* Byla někdy chvíle, kdy měla chuť odejít a nechat svou pozici někomu jinému?
* Kdyby se mohla vrátit do roku 2018, poskládala by tehdy koalici jinak?
* Čemu by se chtěla dále věnovat?
* Jak to bude za čtyři roky, bude opět kandidovat na primátorku?

V roli primátorky jste ukončila letité vodovodní spory, měla vizi ohledně dlouhodobých investic, kluzištěm nebo letním programem oživila náměstí, začalo se opět promítat v amfiteátru. Podařilo se toho docela dost, co říkáte?

Děkuji, že to říkáte. (smích) Když jsem psala volební program, sedla jsem si k sešitům, co jsem si ty čtyři roky vedla a dělala souhrn, co všechno jsme udělali. A to, co jste vyjmenoval, je jen špička ledovce. Já si myslím, že je za námi obrovský kus práce. Nicméně voliči prostě nevolí podle toho, jak kdo pracuje. A letošní volby jsou obrázek toho, jak funguje náš volební systém.

Velká práce stála i za vnikem Brány Jihlavy, se kterou je náměstek primátora Radek Popelka ne zcela spokojený. Nebojíte se, že by mohla skončit?

Já si myslím, že ve chvíli, kdy se do toho pan Šedivý, který bude mít Bránu Jihlav v gesci, trochu ponoří, tak uvidí ten obrovský kus práce, který je tam odvedený. Ono je to legrační, všechny věci, které Brána Jihlavy převzala a dělá, se nějakým způsobem na úřadě děly už předtím. Akorát na ně nebylo vidět a nikdo nevěděl, kolik stály. To pro mě bylo nepředstavitelné. Pokud přeci chci něco řídit, tak musím vědět, kolik na tom pracuje lidí, kde sedí, jaké mají rozpočty. Tady byli ti lidé na pěti odborech. Jihlava také potřebuje cestovní ruch, máme tu skvělé památky a příběhy. Pokud bude chtít někdo Bránu Jihlavy zrušit, není to úplně jednoduché a bylo by to strašně drahé. Pokud se tam bude něco dít, tak to z mého pohledu budou personální nebo koncepční změny.

Podle vás tedy Brána Jihlavy funguje správně?

Je to nová organizace a mě v uvozovkách baví, jak mají kolegové pocit, že když se založí nová organizace, hned druhý týden budou vidět výsledky. To prostě nejde, je tam potřeba čas. Stabilizovat takovou organizaci trvá tři až pět let. Je možné, že se kolegům něco nelíbí, ani mně se nelíbí některé věci, ale beru to jako součást procesu, kterým je potřeba si projít a postupně na tom pracovat, to se nestane samo.

Když se vrátíme do minulosti, vy jste se do vedení města dostala už v roce 2014, o dva roky později jste ale rezignovala, což vedlo k pádu koalice. Hodnotíte po letech své tehdejší odstoupení jako správný krok?

Byla to určitá nezkušenost. Nenapadlo mě, a bylo to asi překvapením pro nás pro všechny, že když odejde jeden člen z rady, tak s námi nebude jednáno o tom, jestli tam nastoupí někdo jiný za Fórum a smete to i ODS. My jsme ale hráli roli kašpárka, všechno se dělo bez nás. Myslím si, že jsme už tehdy měli dobře našlápnuto, ale docházelo opakovaně k tomu, že jsme řešili problém, diskuze byly sáhodlouhé, pořád dokola a bez výsledku. A když jsme to chtěli vyřešit, byly schůzky s námi rušené. Dneska bych asi viděla ty následky a víc jednala. Nicméně v tu chvíli si s námi tak pohrávali, že to bylo jediné řešení. Začaly se odsouhlasovat věci, se kterými jsme měli zásadní problém, a to nešlo.

Úplně klidné nebyly ani poslední čtyři roky, během nichž se ze tří náměstků dva vystřídali, kritika z řad opozice byla navíc dost hlasitá. Byla někdy chvíle, kdy jste měla chuť prostě odejít a nechat svou pozici někomu jinému?

Každý den. (smích)

Opravdu?

Začalo to volbami. Karty od voličů byly rozdané tak, že koalici nešlo udělat jinak. Nechtěla jsem do toho jít s ANO, tak jsem si říkala, že to prostě dáme, jsem hrozně paličatá. Vymýšlela jsem cesty, jak se domluvit. Bylo pro mě důležité, aby byly slyšet hlasy jednotlivých kritiků, což se v předchozím volebním období nedělo. A to bylo strašně náročné, koalice byla odprava doleva, názorové půtky tam byly celou dobu. Dny trvaly nekonečně dlouho a na jejich konci jsem si vždy říkala, jestli to mám zapotřebí.

Kdybyste se mohla vrátit do roku 2018, poskládala byste tedy koalici jinak? To znamená s ANO?

Ne.

Kde jste ale mohla odejít a učinila tak, to bylo z krajského zastupitelstva, což bylo pro mnohé nepochopitelné. Můžeme se vrátit k tomu, proč jste se svého mandátu vzdala?

Trošku mě mrzí, že jsem tehdy ten odchod nedokázala vysvětlit. Mně se nechtělo to otvírat, uškodila jsem si tím, ale já v tom měla čisto. Bylo to mé vnitřní rozhodnutí.

Jaký byl tedy ten důvod?

Sešlo se více věcí. V krajském zastupitelstvu jsem dostala nabídku, abych pokračovala ve funkci po Lukáši Vlčkovi, který odešel do Poslanecké sněmovny a těch nabídek se najednou vynořilo více. Stála jsem před rozhodnutím, jestli budu pokračovat do vyšší politiky, nebo ne. Uvědomila jsem si, že nechci, že komunální politika na městské úrovni je ten top, kam chci jít. Nevím, jestli se to v budoucnosti nezmění, ale momentálně to mám takhle. Navíc co se týče souběhu funkcí, nebylo by to možné stíhat. Zároveň jsem ale blokovala pozici, když jsem to odmítla. To byla jedna věc.

Neodešla jste ale jen z kraje…

Nechtěla jsem pokračovat ani ve STANu, kde jsem byla jako nezávislá a nechtěla jsem tam dělat kariéru. Začala jsem se ohlížet na to, co budu nebo nebudu dělat, a to byla doba, kdy Fórum bylo rozpadlé a já jsem si nemyslela, že budu v politice pokračovat. To byl podzim 2021.

O mezilidské vztahy ve Fóru tehdy nešlo?

Musím říct, že tam hrála roli i osobnost Libora Kuchyni, se kterým jsme měli špatné vztahy. Nelíbila se mi představa, že budu pokračovat ve STANu s touto skupinou, která tam nyní je. A myslím, že se to všem krásně vyjevilo během voleb, jaký máme vztah. Mě ale překvapilo, že to bylo až tak vyhrocené, netušila jsem, že je moje osobnost pro ně až taková bolest.

Spojení s Piráty mi následně přišlo jako racionální volba, ale překvapilo mě, že jste přešla i se značkou Fórum Jihlava. Nebylo by lepší se s kolegy stát Piráty a neřešit nařčení z krádeže značky, které následovalo?

Jednodušší by to bylo určitě, ale já chci věci dělat tak, aby to bylo správně. Nebyla jsem ve STANu a nejsem v Pirátech, jsem nezávislá a značka Fórum mi přijde, že je značkou nezávislých kandidátů v Jihlavě. Je to vidět i na počtu lidí, kteří přešli s námi, je to tak půl na půl se STANem. Navíc je spousta lidí, kteří se chtějí na komunální úrovni angažovat, ale té politiky se bojí a já vnímám Fórum jako most. Že to pan Tomanec (duchovní otec Fóra Jihlava - pozn. aut.) nemůže unést mě mrzí, ale toto pokračování bylo domluvené na zastupitelském klubu Fóra. Řešili jsme to na několika schůzkách a z mého pohledu to bylo čisté. Přijde mi to jako logické spojení a hrozně mě štve, že to pan Tomanec bere, že je to jen jeho značka, tu kůži na trh jsem nesla já. Samozřejmě pracovali i další zastupitelé, ale nemyslím si, že je možné si značku přivlastnit jím, ale ani mnou.

Zmiňujete Miroslava Tomance, ten s vámi na sociálních sítích živě diskutuje…

Víte, to není diskuze. (smích)

Pokračujte.

Já už mu říkám starý rozhněvaný muž. Nevím, kde se v něm bere ta obrovská zášť. Vždycky to bylo tak, že jsme si říkali, že má dobré nápady, a je to zakladatel, tak to budeme tolerovat. Ale to prostě nejde. Jsem ráda, že se mnou teď komunikuje veřejně. Dříve to bylo mezi námi a dost lidí mi nevěřilo, že to může být až tak vyhrocené… Já ani nevím, jestli to má cenu komentovat…

Ale ve volbách se ukázalo, že Fórum Jihlava je silná značka. Čtyři mandáty pro PiFo mají výhradně zástupci Fóra Jihlava. Jak tento výsledek vzali jihlavští Piráti?

Pozor, v tuto chvíli jsme dva a dva. Tereza Kafková se stala Pirátkou a Dan Škarka je registrovaným příznivcem a počítá s tím, že do Pirátů také vstoupí.

To bylo v reakci na výsledek voleb?

Ne, oni s tím počítali už předtím, jen se jim nechtělo to řešit před volbami. Byly diskuze, kdo je Pi, kdo je Fo a kdo je PiFo. My jsme si ale řekli, že to vyřešíme, až bude čas.

Na ustavujícím zastupitelstvu jste dali jasně najevo, že budete hlasitou opozicí, za PiFo nemluvila vlastně jen Tereza Kafková. Petr Ryška reagoval, že s vámi bude rád spolupracovat. Věříte, že budete mít možnost mluvit do zásadních rozhodnutí?

To ukáže čas. Jsem ráda, že jsem byla přizvaná ke schůzce o participaci a strategii, které byly pode mnou. Bavili jsme se o tom, co je a není možné. Jestli to tak zůstane, uvidíme. Myslím, že máme s ODS korektní vztah, důvěřujeme si, ale máme názorové neshody. Oni jsou konzervativní strana, my jsme progresivní. To se nemůže potkat ve všem, ale za čtyři roky jsme si vyjasnili, jak fungujeme. Jestli budeme slyšet jen na zastupitelstvu nebo budeme mít možnost nahlédnout, jak se říká, do kuchyně, to je otázka.

Opravdu nemáte žádné indicie, jak to bude?

To mám. V tuto chvíli se budou nominovat členové komisí – koalice má tři členy, opozice jednoho. To bude velký nepoměr. My jsme také měli semináře pro zastupitele před každým zasedáním, to dříve nebylo, a fakt jsme se snažili témata probrat ze všech úhlů pohledu, až to někomu nebylo příjemné. A to teď také vypadá, že nebude. Já zažila pozici v koalici i v opozici, takže vím, jaký je rozdíl v množství informací, které dostáváte. Bude záležet na vedení, jak se bude chtít podělit. Pokud málo, tak to budeme kritizovat. (smích)

Hnutí ANO si minulé čtyři roky stěžovalo, že s ním koalice málo komunikuje. Neobáváte se, že vám to teď budou chtít vrátit? Nebo vám naopak ukážou, jak se to má dělat?

My jsme udělali hodně kroků k tomu, abychom komunikovali transparentně, a to i odborná témata. Jsem hrozně zvědavá a plná očekávání, co znamená lépe komunikovat. My jeli z nuly na tři sta procent, on si to nikdo nepamatuje, jak to bylo před čtyřmi lety, a to je na tom to fascinující. Oni někteří zastupitelé nebyli v předchozím zastupitelstvu, tak neví, jak to může vypadat. Jsem zvědavá, jestli se nevrátíme k tomu, že vedení nikomu nic neříká. I to je cesta.

Každopádně se do opozice dostaly strany PiFo, STAN a SPD. Tam se asi nedá očekávat nějaká spolupráce.

Asi ne. (smích). Ale mě to mrzí, názorově bychom měli být se STANem na jedné lodi.

Nebyla nějaká snaha zakopat válečnou sekeru?

Já nevím, jak se to dělá. Pan Hošek (lídr STAN - pozn. aut.) říkal, že by chtěl udělat tlustou čárou, že to byla kampaň. Ale nic jiného se nestalo. A já si nejsem jistá, jestli v mezilidských vztazích můžu mít důvěru v někoho, kdo o mě říkal, že jsem lhář, v podstatě i podvodník a morálně pokleslý člověk. Takže já si počkám, kam se bude STAN vyvíjet a chci si to prohlédnout. Pan Tomanec okolo voleb chodil a říkal, že to řídí, teď chodí a říká, že bude nová strana. Pan Hošek říká, že už s ním nemají nic společného. Kdybychom museli táhnout za jeden provaz, museli bychom si vyříkat, co je osobní a co odborný problém, ale to v tuto chvíli potřeba není.

S odchodem z primátorské kanceláře souvisí také návrat do běžného života. Jak si zvykáte, je to úleva, nebo najednou cítíte prázdno?

Ještě nevím. Minulý týden byl festival dokumentů, to jsem se jako vždycky celý týden nezastavila. A teď mi onemocněly děti, žádné prázdno tedy zatím rozhodně necítím. Je to nové, já vždycky hodně pracovala a dělala hodně věcí naráz, teď si říkám, že potřebuji prázdniny. Brzdím se, tělo to potřebuje. A těším se na to, volno si užiji.

Takže do konce roku nebudete dělat nic?

Říkala jsem si, že to vydržím do Vánoc. Ale řekla jsem si to před čtrnácti dny a už mám nutkání něco dělat. Ale ne, vydržím to. (úsměv)

Čemu byste se chtěla dále věnovat, víte už, kam potom upřete svojí pozornost?

Určitě to bude k Jihlavě a budou to témata, která jsem řešila v pozici primátorky. Kvalita života v Jihlavě je něco, na čem se dá pracovat seshora i zespoda a je to něco, na čem mi záleží. Já jsem svým způsobem pracovala pro Jihlavu už když jsem byla v DIODu (Divadlo otevřených dveří v Jihlavě, pozn. aut.). Tam se nevracím, ale jsme domluvení, že jim nějakým způsobem pomůžu, na to se těším. Do konce roku si chci ujasnit další plány dopodrobna. Mám v hlavě obraz toho, co bych chtěla dělat, jde o rozvoj komunitní scény v Jihlavě. Máme tu spoustu šikovných lidí a je potřeba to trošku učesat.

Překvapilo mě, že se nevracíte napevno do DIODu, který jste založila…

Chci s nimi spolupracovat, ale tam se pracuje po večerech, a to si jako matka samoživitelka nemůžu dovolit.

Jak to bude za čtyři roky, budete opět kandidovat na primátorku?

PiFo bude mít určitě kandidáta, který bude aspirovat na primátora. Ale jestli to budu já, nebo někdo jiný, to nevím. Ale cítím potřebu předat informace, které jsem získala, s tím se obecně v politických stranách málo pracuje a jsem ráda za tým, který kolem sebe mám. Vidím tam spoustu šikovných lidí, uvidíme, jak se kdo vyprofiluje, kdo co bude chtít dělat.

Mohla by tou kandidátkou na primátorku být Tereza Kafková, která jako úřednice má jeden úhel pohledu a druhý získá nyní jako zastupitelka?

Ona je hrozně šikovná, klidně by mohla. (úsměv)

A co bližší budoucnost, tedy krajské, sněmovní, třeba i prezidentské volby? To vás v tuto chvíli neláká?

Ne. (přemýšlí) Já jsem zažila hodiny hrůzy, když byly volby do Poslanecké sněmovny. Byla jsem na nevolitelné pozici a vyšvihla jsem se nahoru. Seděla jsem doma, byla úplně zelená a říkala si, že přece nejde, abych se tam dostala. Schválně jsem byla dole, můj život je tady a já si nedovedu představit, že bych jezdila do Prahy. Tu práci bych potom nemohla dělat dobře. Kandidátky se staví tak, že první deset lidí počítá s tím, že má šanci se dostat a ten zbytek s tím až tak nepočítá. Tyhle stresy já už nechci zažívat. (úsměv) Je dobré si uvědomit, kam člověk patří, kde chce pracovat a jak, a mě by práce poslance ani nebavila, jsem jiný typ člověka. Zůstávám tady.

Ale lidé vás zřejmě chtěli v poslaneckém křesle.

To nevím. Já si myslím, že by to bylo možné třeba za dvacet let, až udělám, co je důležité pro Jihlavu. Nemyslím, že bych tam teď byla něco platná. Byla bych tam nešťastná a tím pádem by to nefungovalo.

close Karolína Koubová ve volebním štábu Pirátů a Fóra Jihlava. info Zdroj: Deník/Martin Singr zoom_in Karolína Koubová ve volebním štábu Pirátů a Fóra Jihlava. Karolína Koubová

* Narodila se 10. února 1985 v Jihlavě
* Zakladatelka DIODu a kulturní manažerka
* Vystudovala obor divadelní manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně
* Od roku 2014 se angažuje v komunální politice pod hlavičkou Fóra Jihlava
* Mezi roky 2018 a 2022 byla primátorkou Jihlavy
* Jejími zájmy jsou běh, zahrada a knihy