Také na Jihlavsku vyhrála volby levice, ČSSD a KSČM dominují i ve většině dílčích ukazatelů. Neúspěchem skončily volby pro ODS, ve většině regionů okresu by zcela propadla TOP 09 + Starostové pro Vysočinu. A ani v jedné lokalitě neuspěli ambiciózní Zemanovci.

Na okrese Jihlava vyhrála volby stejně jako v celém kraji ČSSD, její dílčí vítězství ale nebylo tak výrazné, když získala necelých 27 procent. Jinak v tomto okrese při volební účasti necelých 40 procent poslali voliči do příštího krajského zastupitelstva zástupce stejných stran a ve stejném pořadí, jak skončily celé krajské volby. Za ČSSD následuje KSČM (přes 19 procent), KDU-ČSL (přes 12 procent), ODS (více než 10 procent), sdružení Pro Vysočinu (více než 7 procent) a TOP 09 + starostové (přes 6 procent). V rámci okresu se volby konaly ve 217 volebních okrscích.

Zejména pro ODS není čerstvý volební výsledek nikterak lichotivý. „Kampaň jsme poctivě odpracovali, přímo tady na Jihlavsku jsme udělali maximum. Doplatili jsme ale na úbytek voličů kvůli celostátním tématům," připomínal předseda ODS na Jihlavsku Michal Zigl.

Pokud se podíváme na výsledky voleb v jednotlivých částech okresu vymezených přebíracími místy v Jihlavě, v Telči, v Třešti a v Polné, zjistíme už docela výrazné odlišnosti.

U voličů v Jihlavě a v nejbližších obcích sice stejně jako v celookresním měřítku nejvíc bodovala ČSSD (bezmála 29 procent) před KSČM (více než 19 procent), pak už je pořadí úspěšných odlišné. Třetí byly ODS (přes 11 procent), až čtvrtá KDU-ČSL (necelých 9 procent) a pátá TOP 09 + Starostové (necelých 8 procent). Ostatní, včetně jinak úspěšného sdružení Pro Vysočinu, zůstaly pod pětiprocentní hranicí. Pod takzvaným přebíracím místem v Jihlavě se volilo ve 119 volebních okrscích a volební účast byla nakonec více než devětatřicetiprocentní.

U voličů na Telčsku výrazně zabodovalo sdružení nezávislých kandidátů Pro Vysočinu (17 procent) hlavně kvůli telčskému starostovi Romanu Fabešovi, dvojce na kandidátce. Ten se sice do krajského zastupitelstva nedostal, ale přesto hodnotí výsledek sdružení jako úspěch. „Ukázalo se, že tam, kde úspěšně pracuje starosta, který není členem velké strany, mělo naše sdružení slušnou šanci a nakonec i výsledek," poznamenal Fabeš a připomenul, že z Třebíče budou v novém krajské zastupitelstvu díky Pavlu Heřmanovi a Marii Černé dokonce dokonce dva zástupci sdružení.

Také v této části jihlavského okresu, kde se volilo v jedenapadesáti volebních okrscích, získala nejvíc hlasů ČSSD (20 procent). Druhá tady byla KDU-ČSL (19 procent), třetí KSČM (necelých 18 procent) a až pátá ODS (8 procent). Na Telčsku volilo více než 40 procent voličů.

Na Třešťsku, kde se volilo ve čtyřiadvaceti okrscích a k volbám přišlo více než 41 procent voličů, se ukázal jako zásadní vliv lídra KDU-ČSL Víta Kaňkovského a zřejmě i lidoveckého starosty Třeště Vladislava Hynka. „Byl jsem výsledkem naší strany v Třešti a na Třešťsku příjemně překvapen. Voliči tak potvrdili výsledek z komunálních voleb v roce 2010, kdy tady KDU-ČSL vyhrála. A významný vliv mělo samozřejmě i to, že lídrem kandidátky byl třešťský Vít Kaňkovský," komentoval okolnosti dílčího úspěchu Hynk.

KDU-ČSL v tomto regionu Jihlavska získala jen o deset hlasů méně než vítězná ČSSD a těsně zůstala pod hranicí 25 procent. ČSSD naopak o necelé dvě desetiny procenta tuto hranici překročila. Necelých 21 procent získala na Třešťsku KSČM, pětiprocentní hranici v této části okresu získaly ještě ODS (8 procent) a Pro Vysočinu (necelých 6 procent).

Také na Polensku se volilo ve čtyřiadvaceti okrscích a při volební účasti 39 procent také tady vyhrála s necelými 24 procenty ČSSD. Druhá zde byla KSČM (18 procent), třetí KDU-ČSL (necelých 15 procent), čtvrté sdružení Pro Vysočinu (bezmála 14 procent) a pátá ODS (přes 8 procent).