Jak se žije v Telči?

Já každému říkám, že v Telči je to nejlepší (úsměv). A ti, kteří ví, že jsem prožil nějakých patnáct let v zahraničí, mi to věří. Dá se říci, že jsme s rodinou v zahraničí mohli zůstat, ale vrátili jsme se a zde, na malém městě, vidíme samé výhody. Neumím si představit, že bychom jinde měli my, jako rodina, vyšší kvalitu života.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: Deník

Na pozici starosty jste letos v únoru vystřídal Romana Fabeše, který město vedl od roku 2002. Už jste si zvykl, že jste, jak se říká, na vrcholku pyramidy?

Skočit do tohoto rozjetého vlaku uprostřed volebního období nebylo vůbec jednoduché a musím upřímně říci, že se mi do toho zpočátku moc nechtělo. Na druhou stranu, ten vlak je rozjetý skvěle právě díky mému předchůdci Romanu Fabešovi a všem jeho spolupracovníkům a spolupracovnicím. Vaše přirovnání k vrcholku pyramidy zní docela dobře, ale moji pozici bych někdy přirovnal spíše k jakémusi hromosvodu (úsměv). Ale vůbec si nechci stěžovat, starostování je sice náročná, ale rozmanitá a krásná práce pro občany města a já si ji zatím moc užívám a baví mě.

V Telči hraje významnou roli kultura a to zejména v létě. Na co byste pozval nyní, před půlkou prázdnin, návštěvníky města?

To je pro mě strašně těžké říct. Když se podíváte na kulturní kalendář, který zde máme, tak z toho vypíchnout jednu, dvě nebo pět akcí je strašně nespravedlivé. A když bych to udělal, tak to bude z mého subjektivního pohledu a to si akce, které nezmíním, nezaslouží. Já sám jsem letošní léto pojal tak, že dovolenou strávíme s rodinou v Telči a já si užívám úplně všechny žánry. Jestli to není alibistická odpověď, pozval bych všechny na všechno (úsměv).

TELČ
První písemná zmínka: 1315
Počet obyvatel: 5 257

Těžíte z toho, že jste městem UNESCO nebo to berete spíše jako závazek a na kultuře pracujete o to usilovněji?

Jen být městem UNESCO a těžit z toho, to by nestačilo. To by sem turisté přijeli, podívali by se na náměstí, navštívili by zámek a odjeli by. Nevím, jestli je to příčina nebo přirozený důsledek, že jsme městem UNESCO, každopádně od dávných časů toto v Telči funguje – nejenom v létě se tu děje tolik kulturních akcí, kolik se jich neděje, domnívám se, v žádném jiné městě České republiky. Samozřejmě, kromě velkých měst.

Kultura žije díky radnici nebo je to spíše iniciativa místních spolků?

Dá se říci, že my na radnici, konkrétně paní Peichlová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu, všechno koordinujeme a samozřejmě financujeme či spolufinancujeme. Ale bez lidí, spolků a iniciativ, bez finanční podpory například z Kraje Vysočina by to vůbec nebylo možné dělat. A opět musím zopakovat, že tito všichni se o kulturní život ve městě starají už desítky let.

Musíme ale zmínit i nepříjemnou stránku a to jsou dopravní uzavírky v okolí Telče. Jak vás trápí objížďky?

Mě to samozřejmě jako každého člověka a řidiče štve. Na druhou stranu vím, že se to udělat musí a musí se to udělat v létě, protože přes zimu se stavět nedá. Jsem rozpolcen. Mrzí mě to, někdy si říkám, jestli to nešlo lépe zkoordinovat. Zároveň si ale říkám, buďme rádi, že se to děje, že se to opravuje a možná buďme rádi, že se to udělá během jednoho roku a pak budeme mít několik let pokoj.

Karel Jaroslav Maška
Ředitel reálky v Telči a úspěšný archeolog se narodil v roce 1851 v Blansku a zemřel v roce 1916 v Brně. Byl to vzdělaný muž, který od mládí pomáhal s vykopávkami důlnímu lékaři Jindřichu Wanklovi a ve volném čase zkoumal jeskyně Šipka a Čertova díra u Štramberka. Zde v roce 1880 objevil lidskou spodní čelist starou padesát tisíc let. Ve Skalce u Předmostí nedaleko Přerova zase v roce 1894 objevil hromadný hrob pleistocenního člověka. V roce 1892 byl jmenován ředitelem reálky v Telči přitom se dále věnoval své archeologické činnosti. V Telči byl členem mnoha spolků, pracoval v okresní školní radě i městském zastupitelstvu. Z jeho popudu byl založen v roce 1897 Muzejní spolek v Telči, opraveny hradby, vybudována přístavba reálky a tak dále. Zemskému muzeu v Brně přenechal 200 tisíc předmětů z jeho archeologické činnosti, za II. světové války však byla sbírka zničena.

Jana Kodysová