Jenže nová doba přinesla změny ve společnosti. Místo koní jezdily automobily a trhy chřadly, až zašly na úbytě. Hospodyňky dlouho vzpomínaly, jak se po válce, ba i za císaře pána na trzích dobře nakupovalo.

Maso, uzeniny, pečivo, sýry, zelenina či ovoce. I bednu na brambory do sklepa člověk pořídil na trhu. Do písku v kbelíku mrkev na zimu, do sudu zelí, okurky i vejce naložená ve vápně.

Trhy nabízely klobásky, med a všemožné lahůdky, ale i nádobí, pletené koše, nůše, košťata a všechno možné. Hospodyňky jen zářily, když muži chutnalo a děti chodily spát s plnými bříšky. Ale v chudých domácnostech občas nebylo co dát do hrnce. Pak se muselo na žebrotu a na chudinskou pokladnu.

Ať tak či onak, většina jihlavských hospodyněk a kuchařek měla jedno společné. Chodily nakupovat na trhy malé, velké i výroční stejně jako jejich mámy a babičky. Ba i prabáby rády vzpomínaly na jihlavské trhy.

PŘÍŠTÍ DÍL: Podíváme se, jak se žilo v Telči.

Máte doma také zajímavé snímky z našeho regionu z let 1918 až 1992? Pošlete nám je na redakce.jihlavsky@denik.cz.