Dostali jsme ránu pod pás. Takto hovoří starostka Hojkova Milada Duchanová o chování Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), kteří rozhodli, že začnou s průzkumnými vrty kvůli hlubinnému úložišti na všech sedmi vytipovaných lokalitách v celé zemi bez souhlasu dotčených obcí.

Původně totiž bylo obcím slíbeno, že se bez jejich souhlasu na lokalitách nebude nic dělat. Tato dohoda je ale najednou pryč. „Ministerstvo se rozhodlo místní obyvatele jednoduše obejít a uzavřelo na průzkum smlouvu se státním podnikem Diamo. Ten není vázán žádným souhlasem obcí a už požádal o příslušná povolení k průzkumu," vysvětlila s nelibostí postup státu starostka Duchanová.

Jako první se budou průzkumy realizovat v lokalitě s názvem Kraví hora na Žďársku. Po ní přijdou na řadu další lokality.

Do dvou tří let se bude vrtat i v lokalitě zvané Hrádek. Ta se rozkládá na více než pětadvaceti kilometrech čtverečních a v jejím středu je masiv vrchu Čeřínek. Lokalita zasahuje do katastrů Cejle, Hojkova, Milíčova, Nového Rychnova, Rohozné a Dolní Cerekve. „Na lokalitě Hrádek plánujeme v letošním roce podat pouze žádost o stanovení průzkumného území, a to pouze na první etapu. Až podle stanovení tohoto území se dá odhadovat, kdy by mohly první průzkumy začít," potvrdila přípravné kroky k průzkumu v lokalitě Tereza Bečvaříková z tiskového oddělení SÚRAO, které je prodlouženou rukou MPO. Bečvaříková doplnila, že v první etapě proběhne pouze povrchové mapování s mělkými vrty maximálně do pár metrů hloubky. Tato metoda má mít mělký dosah, maximálně do sta metrů hloubky. „Data z této první etapy průzkumu nám umožní srovnat vzájemně lokality a část z nich možná i vyřadit. Se zbylými lokalitami, respektive obcemi, pak budeme jednat o podmínkách souhlasu s průzkumem pomocí hlubokých vrtů až do tisíce metrů pod povrchem," doplnila Bečvaříková.

Obcím se ovšem toto jednání nelíbí a jako reakci sepsali protestní výzvu s názvem K hlubinnému úložišti férově, kterou předaly na MPO. Podepsalo ji 123 starostů a 27 sdružení. Signatáři vyzývají k obnově demokratického a zodpovědného procesu výběru bezpečné lokality pro hlubinné úložiště. „Tady se staví barák od komína a chybí tomu základní legislativní rámec, na kterém se musí stavět," dodala Duchanová.

Podepsaní se ve výzvě obracejí na ministry, poslance a senátory a vyzývají je, aby prosadili zákon, který posílí postavení obcí, na jejichž území by mohlo hlubinné úložiště vzniknout. „Výzvu podepsali zástupci ze všech lokalit i z ekologických sdružení. Chceme, aby stát respektoval názor obyvatel obcí, které se vyjádřily v referendu. U nás bylo proti 98 procent občanů," dodala Duchanová, která je tři roky členkou pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti. Jednání o hledání úložiště už probíhají devět let. „Bráníme se tomu z jednoduchého důvodu. Máme v lokalitě kvalitní pitnou vodu, nenahraditelný zdroj, který nám nemohou vynahradit žádné nabízené peníze," uzavřela téma Duchanová.

František Venkrbec, starosta Rohozné, který se zúčastnil nedávné schůzky na toto téma v Dolní Cerekvi, se o problému nechtěl příliš bavit. Jenom podotkl, že rozhodnutí správy úložišť a MPO opět rozdmýchá vášně. „Tohoto kroku ze strany státu jsem se obával, byť postupuje legitimně v mezích zákona. Záporné reakce, které to vyvolává, se daly očekávat," zamyslel se nad situací starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa.

SÚRAO tlačí čas, podle Evropské unie musí být do konce roku 2018 vybraná jedna hlavní a jedna náhradní lokalita. V případě, že se to nepovede, hrozí státu finanční sankce.