Slavnost připomíná patrona myslivců svatého Huberta, který bdí také nad řezníky, kožešníky či matematiky. „Kulturní význam myslivců ale nepramení pouze ze svatého Huberta, myslivost v sobě zahrnuje řadu zvyků, rituálů a tradic, které rozhodně patří do nemateriálního kulturního dědictví České republiky,“ vyzdvihl myslivec a kynolog František Nahodil.

Bohoslužbu ve vyzdobeném kostele sloužil opat Marian Rudolf Kosík. „Myslivec myslí na budoucí generace, protože co se zničí v přírodě dnes, může mít nenávratné důsledky,“ zdůraznil Kosík ve svém kázání. Zpěvem mši doprovodil Pěvecký sbor ze Zhoře. Vystoupili také Trubači z Liščího vršku a Trubači z Vochoze.

Po bohoslužbě pro zájemce premonstráti připravili komentovanou prohlídku přilehlého kláštera. Lidé mohli obdivovat třeba unikátní klášterní knihovnu ze sedmnáctého století.

Myslivci skrze slavností mši připomněli, že nejsou pouze lovci zvěře, ale že jejich hlavním posláním je starat se o přírodu. „V současnosti nám dělá největší starosti především bezohlednost některých návštěvníků lesa, zejména pejskařů. Volně pobíhající psi prohánějí zvěř, kterou tím před zimou zbytečně vysilují. Zvířata si totiž na zimu vytváří tukové zásoby, ze kterých pak žijí,“ vysvětlil předseda kulturně-propagační komise Okresního mysliveckého spolku Jihlava Roman Navrátil. Tento místní spolek mši společně s premonstráty pořádal.

Pokud chtějí lidé zvířatům zimu ulehčit, mohou přinést například jablka, brambory či mrkev. „Plody ale nesmí být shnilé. Také není vhodné do lesa nosit pečivo,“ upozornil Navrátil s tím, že velkým problémem je také nepořádek. „Není neobvyklé najít uprostřed lesa třeba mrazák. Lidé by ale neměli zapomínat na to, že zvěř je v přírodě doma a oni jsou tam pouze návštěvníci,“ podotkl Navrátil.

Pietní akt u památníku padlých v Jihlavě.
OBRAZEM: Jihlava oslavila Den válečných veteránů