Hrad Rokštejn ležící v hlubokém údolí řeky Brtnice byl ve pozdním středověku pravděpodobně kratochvilným sídlem markraběte. Hrad ale založila šlechta v poslední třetině 13. století, která původně sídlila v nedalekém Střížově. Výstavbu hradu si mohla dovolit díky své dobré ekonomické situaci podpořené i těžbou zlata na řece Brtnici a v jejím okolí.

Hrad získal v polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. „V markraběcím itineráři jsme objevili každoročně tři měsíce, kdy neúřadoval, tedy nic nepodepsal a nic nevydal. Markrabě v tomto období někde byl a nám se nabízí, že je trávil s rodinou na Rokštejně,“ vysvětlila Mazáčková a dodala, že se podařilo najít jezdecké vybavení pro děti ve věku tři až šest let. Toto dětské vybavení mohly podle všeho využívat markraběcí děti, tedy i budoucí římský král Jošt.

Rokštejn má na základě archeologického výzkumu složitější stavební historii než jen zařazení mezi nejstarší moravské hrady podunajského typu. Budova lázní je spojena až s markraběcí velkorysou, ale stavebně rychle provedenou, přestavbou na dvoupalácovou dispozici s dalšími stavbami, které jsou označeny již jen písmeny jako budova C a Budova D, tedy lázeň.

Samotná lázeň byla u budovy C a jednalo se o dvoupodlažní hrázděnou stavbu na kamenné podezdívce, která měla velké podlahové topeniště, které mohlo mít i funkci sauny. „Je to výjimečná stavba v rámci hradního prostředí, která je archeologicky zkoumaná, ve střední Evropě nikdy nebyl plošně zkoumaný celý objekt,“ řekla Deníku Mazáčková.

Archeologové provoz lázně identifikovali i dle nalezených předmětů. „Docházelo tam ke konzumaci jídla a pití ve velkém, pánové si svlékali kroužkové košile a z nich ztráceli jednotlivé kroužky,“ podotkla vedoucí výzkumu. Podle prozatímní rekonstrukce lázeň fungovala od září do listopadu, kdy markrabě se svými dvořany lovil zvěř v okolních lesích, a pak relaxovali v kádích a hodovali. Vedle kostí prasat a hovězího dobytka se podařilo najít také zlomek perleti, na hradě zřejmě měli i škeble. Našlo se také několik mincí, všechny z konce čtrnáctého století.

Stržení lázně má také své vysvětlení. Šlo totiž o velký objekt s velkým topeništěm, který měl obrovskou spotřebu dřeva. „Následující vlastník, rod Valdštejnů, si ho nemohl finančně dovolit. Proto lázeň strhli a vytvořili na jejím místě nádvoří,“ popsala Mazáčková.

Archeologové nevylučují, že lázně budou opět zasypané. „Je to unikátní záležitost, ale líp je tomu pod zemí, to si můžeme říct rovnou. Máme vytvořené 3D modely, které můžeme lidem prezentovat například přes QR kódy umístěné přímo na hradě,“ uvedla Mazáčková s tím, že další postup bude záležet i na záměrech města Brtnice jako vlastníka hradu.

Více než dvě stě kostek

S nadsázkou by se dalo říct, že na Rokštejně bylo středověké kasino. Našlo se mnoho hracích kostek a to díky způsobu provádění archeologického výzkumu, při kterém se prosívá a plaví odebíraný sediment. Tak se zachytí i velice malé artefakty, mezi které kostky patří. Podařilo se jich najít více než dvě stě a další stále přibývají. Jednu z nich našla i Natálie Šnejdrlová z Lipníku nad Bečvou. Ta je na Rokštejně na studentské terénní praxi. „Baví mě to, mám ráda pečlivou práci, aby vše bylo i na fotce vidět a měli jsme dokumentaci pořádně udělanou,“ podělila se o své dojmy sympatická dívka.

Nyní už jsou archeologové pryč, na konci července přikryli plachtou místa, kde bádali, a vrátí se opět na začátku července 2025. „Turisté chodí okolo, ale stav respektují. Plachty narušené nemáme, což je pro naší práci důležité. Když tu jsme, někteří se nás zeptají, co děláme, tak je informujeme. Je tu také jedna zastávka Archeologického léta, které se koná po celé republice,“ popsala Mazáčková.

Na Rokštejně se začali archeologové angažovat už v roce 1981, tehdy to bylo kvůli úvahám o vybudování přehrady v lokalitě. Tyto plány před pár lety při velkém suchu ožily, nyní už ale opět nejsou na pořadu dne. Mazáčková odhaduje, že prozkoumání celé oblasti zabere minimálně ještě jednou tolik času.

Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity má zázemí v Panské Lhotě, kde jsou depozitáře, laboratoře, konferenční sál i ubytování pro studenty. Ti jezdí k Rokštejnu v rámci studijní praxe, na ploše se během červencového výzkumu vždy pohybuje kolem dvaceti lidí. Získávají zkušenosti a pomáhají odhalit fascinující historii.