Jiří Vystrčil z Jihlavska a Miloš Večeřa z Třebíčska periodickou tabulku předvedli krátce po jejím dokončení. Tabulka znázorní nejen samotné prvky, ale i jejich vlastnosti při interaktivních ukázkách. Své místo v tabulce má stříbro, zlato i rhodium. Chybí prvky, které vykazují radioaktivní záření a jejich držení není legálně povoleno.

Unikátní projekt vznikne v okolí šachty Nejsvětější Trojice, která je kulturní památkou.
Nebezpečí v lese pod Šacberkem v Jihlavě. V místě šachty se propadla zem

Všechno začalo už za dob studií. „Já chodil na VŠCHT, Míla na Univerzitu Karlovu a vzájemně jsme si vyměňovali zkušenosti a znalosti o chemii jednotlivých prvků. Sbírali jsme základní kovy a nabírali kontakty, postupně jsme si mohli dovolit koupit i dražší prvky a vytvořit celou tabulku,“ vysvětluje Jiří Vystrčil.

Nakupovali i v zahraničí. „Třeba rhodium nebo osmium pocházejí od Brita, který žije v Izraeli. Další prvek mám z Polska, něco tam je z Holandska,“ jmenuje Miloš Večeřa, který se nijak netají tím, že má zajímavé kontakty po celém světě.

Nabízí se otázka, jaký prvek stál nejvíce peněz. „Nejdražší na světě je antihmota,“ odpovídá Miloš Večeřa. „Ta není bohužel v tabulce,“ směje se ale jeho kolega. S vážnou tváří pak Večeřa říká, že velmi drahé je třeba plutonium. To také v tabulce chybí, české zákony zakazují ho vlastnit.

Najdou se ale zajímavé paradoxy. „Podle atomového zákona je to, co se najde v přírodě, přírodní pozadí. Takže můžu najít smolinec, který vydává velké dávky záření, a odnést si ho domů. Ale uran si objednat nemůžu, přitom dává relativně malé dávky záření,“ popisuje Večeřa s tím, že v tabulce je uranové sklo, které obsahuje asi jedno procentu oxidu uranového. To je jediný uran, který lze legálně koupit.

A co dál? „Rhodium je drahé, před dvěma lety jeho cena vystřelila na třicet tisíc dolarů za unci. Zlato teď stojí dva tisíce dolarů za unci,“ vysvětluje Miloš Večeřa. Jiří Vystrčil dodává, že drahé bylo také cesium a rubidium. „Ale to není zajímavé, nikdo na světě je nepotřebuje. Jsou k ničemu,“ mávne rukou Miloš. „Právě proto je obtížné je získat,“ oponuje Jiří. Oba se naoko škádlí, ale ve skutečnosti tvoří sehraný tandem.

Smrčná se stala Vesnicí roku 2024 Kraje Vysočina.
Vesnice roku na Vysočině: titul vyhrála Smrčná na Jihlavsku

O tom, že jsou prvky v tabulce pravé, nepochybují. „Jakožto chemici znalí v oboru jsme si u některých prvků zajistili analýzu složení a jsme si stoprocentně jistí, že se jedná o daný prvek,“ popisuje Jiří Vystrčil. V tomto oboru se navíc příliš nepodvádí.

S tabulkou prvků nyní dvojice míří na Veletrh vědy, který se koná od 30. května do 1. června na výstavišti v pražských Letňanech.

„Na Veletrhu vědy tabulka pravděpodobně nikoho nešokuje, ale stojí za to ji ukázat. Může upoutat pozornost v místních školách a na místech, kde se lidé zajímají o vědu. Určitě oslovíme školy, kterým můžeme tabulku zapůjčit nebo tam uspořádat prezentaci. Sami doučujeme studenty středních škol a gymnázií, takže můžeme začít v jejich třídách,“ zamýšlí se Jiří.

V tandemu mají rozdělené role – Jiří je popularizátor vědy, Miloš se spíše považuje na vědce. Z tohoto důvodu plánuje na Veletrhu vědy provést vědecký experiment. „Popularizační pokus vždy vyjde. Já chci udělat syntézu látek, co ještě nikdo nedělal. Nemusí se to podařit, ale to je součástí vědeckého poznání,“ plánuje.

Uvědomuje si, že i negativní výsledky k vědě patří, o takové ale vědecké časopisy nemají zájem. A tak si Miloš tvoří vlastní časopis. „Letos je výročí 220 let od první zmínky o rhodiu, a rhodium mě zajímá z vědeckého hlediska. Ale název časopisu Rhodium 103 mi přišel divný. Pak mi ale kolega donesl plakát z doby obrození, tehdy byly vlastenecké názvy i v chemii a rhodium bylo ruměník. Hned jsem věděl, že to je ono,“ říká k názvu.

Časopis bude vycházet jen elektronicky a první číslo bude určitě bezplatné. Jak to bude dál, se zatím neví. „Jde o to, že lidé si toho, co je zdarma, neváží,“ krčí rameny Večeřa a poodhaluje, že chce připravit i anglickou verzi časopisu. „Miloš do časopisu vkládá svá vlastní empirická poznání a emoce místo abstraktních teorií a suchých dat,“ oceňuje jeho kamarád.

Dále tu je možnost prosadit se mezi youtubery. „Takových youtuberů je spousta a jsou to hlavně ženy. Vidíme potenciál tam vstoupit a genderově to vyrovnat,“ usmívá se Večeřa. Zatímco stávající youtubeři dělají pokusy s předem známým výsledkem, on by chtěl dělat experimenty, u který je výsledek nejistý. „Líbilo by se mi obklopit se mladými lidmi, vysokoškolskými studenty, kdy by oni dělali ty pokusy a já bych byl jen dramaturg,“ uzavírá.

Výcvikový areál Ministerstva vnitra u Třeště
Stavba Vysočiny: o hlasy bojuje i unikátní areál s falešným nádražím u Třeště

Za novinkou z Vysočiny stojí Projekt RhAgchem. Miloš a Jiří jsou připraveni představit svou práci veřejnosti a těší se na setkání s nadšenými návštěvníky Veletrhu vědy.