Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postoupilo do vlády upravený návrh surovinové politiky. Nyní mohou jednotlivá ministerstva uplatňovat své připomínky a dne 15. 5. 2017 má proběhnout neveřejné projednání těchto připomínek. Proto se zástupci místních samospráv obrátili společným dopisem na každého člena vlády včetně premiéra a poukazují na rizika pro případ přijetí předloženého návrhu.

„Původní návrh surovinové politiky výslovně počítal s budoucí těžbou na ložisku Brzkov - Horní Věžnice, i s ohledem na vznesené připomínky místních došlo k dílčím úpravám návrhu, bohužel tyto úpravy nejsou dostatečné. Předně je stále v platnosti usnesení vlády České republiky č. 1086 ze dne 22. 12. 2014, kterým bylo DIAMU s.p. uloženo činit kroky k exploataci ložiska Brzkov-Horní Věžnice,“ informoval starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Jak vysvětlil právník Luboš Kliment, který zastupuje obce ohrožené možnou těžbou uranové rudy, předložený návrh počítá s možností provést průzkum ložisek uranu, a to nejen v lokalitě Brzkov – Horní Věžnice, ale po celém území České republiky. „Dokonce je v návrhu připuštěna možnost na základě provedených průzkumů provést rozšíření chráněného ložiskového území, toto dle platné právní úpravy proběhne bez účasti místních samospráv a dotčených majitelů nemovitostí. S ohledem na uvedené vnímají místní tento předložený a upravený návrh jako nepřijatelný pro místní samosprávy a místní občany,“ zdůraznil Kliment a dodal: „Takto postavený návrh využití ložisek uranu na území České republiky de facto umožňuje těžařským firmám činit kroky směřující k budoucí těžbě s vyloučením místních samospráv a dotčených majitelů nemovitostí.“

„Pro nás je nyní zásadní dosažení zrušení příslušného usnesení vlády, kterým se rozběhli kroky k exploataci ložiska. V tomto smyslu píšeme i členům vlády a doufáme, že MPO, které toto usnesení navrhlo a které je věcně příslušné k řešení tohoto problému, navrhne zrušení tohoto usnesení. Nakonec, samo deklaruje, že je těžba v dnešních podmínkách nereálná,“ konstatuje starosta Kamarád. Jak dodává, otevření těžby v lokalitě Brzkov by mělo na Přibyslav závažný dopad v oblasti ekologické i společenské.

Za vysoce problematické lze podle Klimenta označit i to, že přístup k nerostnému bohatství České republiky bude ponechán na libovůli těžařských firem, neboť realizováním průzkumu ložiska získává těžařská firma přednostní právo na těžbu ložiska. Tímto se Česká republika dostane do naprosto nevýhodného postavení, kdy soukromé firmě umožní vynaložit investice na budoucí těžbu uranu na území České republiky, a poté bude nucena tuto těžbu povolit, aby se vyhnula kupř. hrozbě možných mezinárodních arbitráží.

„Tak nám v Praze zase něco naslibovali a tohle je ten výsledek!“ komentuje celou situaci brzkovský starosta Aleš Bořil a dodává „Podle původního návrhu se uvažovalo o těžbě jenom v Brzkově, teď aby se báli všude, kde mají nějaký uran.“ „Námitek a argumentů jsme v Praze uplatnili mnoho, ale vypadá to, že to nikoho nezajímá. Jestli tohle bude schváleno, tak se do nás těžaři dříve či později pustí a daňového poplatníka to bude nakonec stát desítky miliard.“ neskrývá své rozčarování Martin Kamarád - druhý starosta, který se osobně zúčastnil projednání návrhu surovinové politiky.

Paradoxem celé věci je podle právníka Klimenta skutečnost, že ČR nemá technologii obohacování uranu a výroby jaderného paliva, proto uran vytěžený v ČR nebude použit pro české jaderné elektrárny. Místo jeho využití pro energetické účely České republiky bude prodán např. do Ruska nebo do Číny. V tomto směru je to pokračování praxe před rokem 1989.

Těžba uranu a jeho následné chemické zpracování provedené na území ČR bude mít za následek obrovské ekologické zátěže, přičemž náklady na jejich odstranění několikanásobně převýší zisk z prodeje českého uranu do třetích zemí. Tyto náklady ve svém důsledku uhradí český daňový poplatník. Bez významu není ani to, že náklady odstranění již existujících ekologických zátěží vyvolaných těžbou a zpracováním uranu v minulosti dosáhnou desítky miliard korun, a jediným kdo toto bude hradit je opět český daňový poplatník.

Případná těžba uranu v lokalitě Brzkov – Horní Věžnice sebou přinese i budoucí náklady ukončení těžby, za příklad lze uvést situaci v OKD, kdy stát je nucen vynakládat nemalé finanční prostředky na sociální výdaje spojené s ukončením těžby. Náklady na tyto budoucí sociální výdaje budou vystaveny českému daňovému poplatníkovi.

„S ohledem na veškeré uvedené skutečnosti navrhují místní, aby návrh Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů byl upraven v části týkající se možného využití ložisek uranu, tak že nebude připuštěna možnost dále zkoumat ložiska uranu na území České republiky, když v minulosti provedené průzkumy ložisek uranu jsou pro stávající potřeby České republiky dostatečné. Umožnění provádět nový průzkum ložisek uranu je de facto zahájením cesty k budoucí těžbě uranu s vyloučením místních samospráv a místních občanů,“dodává Kliment.

Ohledně surovinové politiky ČR v oblasti využití uranu, tak místní navrhují, aby byl zachován stav dle stále platné surovinové politiky v této oblasti a také navrhují zrušení usnesení Vlády České republiky č. 1086 ze dne 22. 12. 2014, kterým bylo DIAMU s.p. uloženo činit kroky k exploataci ložiska Brzkov-Horní Věžnice.