Taková je bilance řádění neznámých ničitelů na trojici barokních soch, které lemují cestu podél Staroměstského rybníka v Telči.

„Nechápu, že může někdo něco takového udělat. Chodí tudy dost lidí například cestou z diskoték a hospod, tak je možné, že si mladí v alkoholovém opojení něco dokazovali," myslí si o řádění vandalů jeden z místních lidí, který si ovšem nepřál být jmenován.

Kdo to mohl udělat, o tom nemají zdání ani zástupci na telčské radnici. „Podali jsme podnět k prošetření na policii. Nicméně minulou noc někdo položil ulomené části soch před vstup do sídla telčských služeb," uvedl místostarosta Telče Pavel Komín.

PADESÁT ČI VÍCE?

Podle prvotních odhadů se škoda na sochách pohybuje kolem padesáti tisíc korun. Ve finále však opravy mohou být mnohem dražší.

„Zatím nevíme, jestli půjdou ulomené části použít při restaurování soch. To se musíme poradit s panem Chadimem, který pro nás tyto práce dělá," dodal Komín s tím, že prozatím město opravu nepoptávalo. Na to se chystá v nejbližších dnech. „V tuto chvíli ani nedokážu říci, kdy by se s opravou mohlo začít," dodal místostarosta. Podle něj bude důležitá domluva nejen s resturátorem, ale také s památkáři.

Cesta podél Staroměstského rybníka je totiž stranou veškerého dění, a tak bude velice těžké případného viníka či viníky nakonec dopadnout. „Cesta i sochy jsou v noci osvětlené, ale kamery sem dát nemůžeme," zamyslel se nad případným zabezpečením cesty se sochami Komín. Policisté proto uvítají jakékoli informace od případných svědků a o podezřelém pohybu dalších osob kolem soch.

Cestě kolem Staroměstského rybníka až do historického centra Telče se říká Na Dlážkách. Nechal ji kolem roku 1800 vydláždit kaplan Ignác Chornitzer. Je lemována celou řadou barokních soch, kromě anděla Strážce jsou to archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký, svatá Máří Magdalena, svatý Vendelín, archanděl Rafael a svatý Jan Křtitel.

Autorství soch podél Staroměstského rybníka je připisováno celé řadě sochařů, kteří v Telči působili. Na náměstí stojí ještě žulový sloup se soškou Panny Marie ve svatozáři, připisovanou lidovému umělci. Dal ho postavit Ferdinand Vilém Slavata v roce 1673.