Na místním hřbitově v Polné tiše odpočívá muž, o jehož činnosti jako agenta CIC sepsala Státní bezpečnost přes tisíc stran vyšetřovacích protokolů, Ladislav Cihlář.

„Říkalo se mu Laduna, podle přezdívky z dětství," vzpomíná místní patriot Jan Prchal. Vyšetřovací protokoly agenta CIC Cihláře byly tajné až do roku 1997.

Na území republiky přišel Ladislav Cihlář se svým společníkem Jaromírem Čapákem ilegálně na konci září 1951. Doma v Polné se zastavil jen na skok. Vzal si od rodičů teplý svetr. Pak zamířil se společníkem Čapákem do Přerova pro plánek vojenského letiště.

Přestřelka

Tam došlo 5. října 1951 večer k incidentu, jehož okolnosti byly odhaleny až nyní. Policejní hlídce u vlakového nádraží Přerov byli dva mladíci nápadní svou nervozitou. Během kontroly dokladů se strhla přestřelka.

Došlo i na granáty anglické výroby, které jeden z mladíků hodil pod autobus. Ten se prázdný vracel z noční linky, když ho zastavil podporučík SNB Sapík a přikázal řidiči, aby pronásledoval unikající mladíky.

Ladislav Cihlář policistům unikl. Druhý z mladíků byl při přestřelce zasažen a spáchal sebevraždu dvěma výstřely do srdeční krajiny. „Mně osobně není nic o této události známo," reagoval na informace o přestřelce přerovský historik Petr Sehnálek.

Mrtvý muž měl u sebe padělanou legitimaci na jméno Jaromír Coufalík. Podle otisků prstů byl identifikován jako Jaromír Čapák z Fryštáku. Za pár dnů byl pohřben v přítomnosti matky do rodinného hrobu v Olomouci.

Na pronásledování Ladislava Cihláře byla zalarmována armáda. Velitel přerovské posádky dal k dispozici 180 mužů.

Únik Cihláře

Ladislavu Cihlářovi se podařilo z přestřelky uniknout. Přenocoval ve stohu slámy, druhý den ho místní občan odvezl autem do Polné. V Polné se ukrýval u známých, jeho matka mu pomohla získat plánek podzemních nádrží na benzin u Šlapanova.

Šlapanov byl přitom mezi důležitými objekty s režimem utajení. Začátkem listopadu 1951 odešel Ladislav Cihlář z Polné natrvalo.

Pro Cihláře nebyly tyto události prvním konfliktem s komunistickou mocí. Už na podzim 1950 byl odsouzen k dlouholetému trestu za vyzvědačství. V březnu 1951 se mu však podařilo uprchnout z Jáchymova do západního Německa. Z něj pak vyrazil za půl roku zpět do tehdejšího Československa.

Mnohaleté tresty

Pobyt Ladislava Cihláře v Polné je téměř veřejným tajemstvím. Až po sedmi letech začal soudní proces se zhruba desetičlennou skupinou místních občanů, kteří Cihláře ukrývali. Nejdříve se schovával u místního občana v domě „na Vývoze", později u sedláka ve Věžnici. Matka a sestra Ladislava Cihláře byly odsouzeny k mnohaletým trestům odnětí svobody a později se z Polné odstěhovaly do západních Čech.

Matka: Nevracej se!

Matka Ladislava Cihláře si nechala z telefonní hovorny v Holešově spojit hovor se Západním Německem. Varovala syna, aby se do republiky nevracel, rodinu vyšetřuje policie.

Ladislav Cihlář se do Polné mohl vrátit až posmrtně. Zemřel v roce 1975, po listopadové revoluci se do Polné vrátila jeho urna s popelem. Je uložena v rodinném hrobě s malou prosklenou schránkou. Ve schránce je ručně uháčkovaná československá vlajka a fotografie kluka s harmonikou.

MIROSLAV MAREŠ