První světová válka se krutě podepsala i na obyvatelích obcí na Jihlavsku. Jinak tomu nebylo ani v Brtnici a okolních vesnicích. Ve válce padlo téměř sto mužů z Brtnice. Když na frontu v roce 1914 odešli všichni muži, včetně učitelů, nastaly ve městě zlé časy. Mužskou práci musely obstarat ženy a děti. Většina dětí nastoupila do služby, což se značně projevilo na snížení počtu žáků v místních školách. „Archivní prameny uvádí, že školní docházka byla v letních měsících velmi slabá a například v Panské Lhotě se stalo, že několikrát nepřišel do školy vůbec nikdo," řekl Petr Veselý z Brtnice, který se o historii města zajímá.

Ve městě se hned po vypuknutí první světové války projevil nedostatek některých potravin, například mouky. Stále více se množily krádeže polních plodin. Továrna na obuv Ingáce Schuhofa zastavila práci, protože neměla dostatek surovin potřebných k výrobě. Práci neměli ani místní jircháři. „Kronika měšťanské školy uvádí, že do Brtnice dokonce přijížděli lidé z Vídně a kupovali, co se kde dalo. Z Jihlavy v tlupách přicházeli muži, ženy i děti, aby si obstarali aspoň brambory. V Panské Lhotě sháněli potraviny lidé až ze severních Čech," doplnil Veselý.

Situace došla tak daleko, že se obyvatelé Brtnice začali bouřit. První nepokoje se odehrály v srpnu roku 1916. V lednu 1918 došlo k velké demonstraci před radnicí, starostovým bytem a před bytem jeho zetě. „Ženy se dožadovaly chleba a mouky, protože tyto potraviny už čtrnáct dní nemohly nikde koupit. Protesty se opakovaly také na začátku června, kdy už týden ve městě chyběl chleba. K podobné situaci došlo také o měsíc později," přiblížil Veselý.

Kromě jiného se museli v Brtnici ke konci války postarat o uprchlíky z Istrie. Na zámku byl navíc zřízen ústav pro válečné rekonvalescenty, který podporoval hrabě Collalt. Zvláště ke konci války byla situace pro Brtnici a okolí nesnesitelná. Ukončení války v roce 1918 přineslo městu a okolí velkou úlevu.

ZUZANA MUSILOVÁ