Kliknutím zvětšíteZodpovědnost místních, která byla oceněna i v soutěžích týkajících se třídění odpadů, starostku Pavlínu Novákovou těší. „Myslím si, že největší podíl na tom mají lidé, jak se k tomu umí postavit. Je tady strašně moc lidí, kteří to berou vážně,“ řekla s tím, že obec se snaží lidi k třídění motivovat. Ve zpravodaji například vychází pravidelně články.
Na začátku týdne je pak svoz bioodpadu. „Lidé jsou už naučení, že jim to každé pondělí vyzvedneme u domu a odvezeme na kompostárnu. Bioodpadu je velké množství,“ vysvětlila Nováková. V Cejli jsou kromě toho ještě kontejnery, kam mohou lidé bioodpad házet kdykoliv během týdne. Dále v obci sbírají zvlášť elektroodpad nebo oleje. U domů jsou popelnice na komunální odpad a na plasty, možná přibudou i na papír.
Díky vysoké míře třídění se Cejle netýká neustálé zvyšování poplatku za skládkování, už léta tam platí 450 korun. To je málo. V největších městech na Vysočině se platí téměř dvakrát tolik – v Třebíči 840 korun, v Jihlavě 804. Letošní zvýšení poplatku za skládkování se tam do částky nepromítne. „Navýšení, které bude zhruba o čtyři miliony korun, zaplatí město,“ informovala Lucie Maxová z jihlavského magistrátu.
Konkrétní částku totiž vždy stanovuje radnice. „Menší obce mají nejčastěji poplatek kolem osmi set korun,“ potvrdil Deníku poslanec z Vysočiny Lukáš Vlček, který se odpadovému hospodářství podrobně věnuje. „Když obec dosahuje pro letošní rok 180 kilogramů produkovaného směsného odpadu na obyvatele, tak dosahuje na třídící slevu. Navíc se vytříděný papír nebo plast dají v určité čistotě i prodávat,“ vysvětlil.
Kraj na pomezí Čech a Moravy přitom vychází z celorepublikového srovnání dobře. „Vysočina dlouhodobě dosahuje nadprůměrných výsledků. Jsou regiony, kde to funguje lépe nebo hůře, ale třeba Pelhřimovsko je téměř česká špička,“ uvedl Vlček. On sám se angažuje ve vedení společnosti Sompo, která zrovna na Pelhřimovsku sváží odpad. Jaký je klíč k úspěchu? „Dlouhodobě investujeme do moderních technologií jako je nová třídící linka nebo jeden z největší door to door systémů v Česku. Kromě toho se věnujeme také osvětě a vzdělávání,“ prozradil Vlček.
Co se Cejle týká, tam opravdu většina lidí třídí, nejsou to však všichni. „I tady se najdou lidé, kteří na to kašlou a říkají si, že ostatní se postarají,“ uznala starostka a pokračovala: „Chtěli jsme tady zavést systém, že kdo co vyhodí, to si zaplatí, ale bohužel nemůžeme. Máme tu místní část Hutě, kde není možné zatím zajistit, aby každá chata měla svou popelnici. Tam jsou společné kontejnery a to nám dělá velký problém, protože jsou nehlídané. Někdo tam vozí pytle odpadu a platí to naši obyvatelé.“
Radnice uvažovala o tom, že by se kontejner zamykal, ale zřejmě se vydá jinou cestou. Ve hře je zakoupení speciálního nástavce na traktor, kdy by si pak mohla obec odpad z Hutí vyvážet ve vlastní režii. V Cejli totiž vše funguje dobře, tam jezdí Služby města Jihlavy a díky kódům na popelnicích je evidence, jak často se která vyváží. „A tam vidíme, že lidem, co fakt třídí, stačí vývoz jednou měsíčně,“ potvrdila starostka.
Tito lidé by při změně systému ušetřili, zatím ale platí stejně jako ti, kteří netřídí. To někteří označují za nespravedlivé a uvítali by slevu pro ty, kteří třídí. „Podobně nespravedlivé je to snad jen na dálnici. Musím si koupit dálniční známku a je úplně jedno, jestli jedu čtyřikrát do Prahy, nebo tam jezdím denně do práce. Zaplatím stejně,“ řekl Deníku před rokem Klaus Hübner z Jihlavy.
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
