Jednání se konalo v pondělí 13. listopadu dopoledne v Dolní Cerekvi, na žádost starosty Zdeňka Dvořáka na něj měla možnost přijít i veřejnost, neměla ale možnost do něj zasahovat. Jedna z největších odpůrkyň úložiště, seniorka Ludmila Fučíková, chtěla přijít s páskou nalepenou přes ústa, v neděli ale měla pozitivní test na covid a tak zůstala doma.

Přesto přišlo na jednání téměř sto lidí z Dolní Cerekve i okolních obcí, parkoviště před kulturním domem bylo plné.

„Dlouhodobě mě to zajímá a myslím, že o tu vodu opravdu přijdeme. Už samotná Správa úložišť radioaktivních odpadů přiznává, že ta voda prostě zmizí. A to je důvod, proč se obávat,“ zhodnotil po skončení jednání Václav Lisa, který přijel z nedaleké Rohozné. Peníze, které obcím za dvacet let průzkumných prací dala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), nazval almužnou.

Předvolební reportáž Deníku: Pod lesem nedaleko Čeřínku by mohlo v budoucnosti končit palivo z jaderných elektráren. Lokalitu Deníku představil starosta Zdeněk Dvořák.
U Dolní Cerekve může být odpad z jaderných elektráren. Starosta má obavy

Na podstatnou část jednání přišli také žáci ze základní školy. Ačkoliv někteří řečníci mluvili typickou „úředničinou“, děti se zaujetím poslouchaly. Bylo vidět, že jim není lhostejná budoucnost jejich domovů. „Správní procesy řeší i v rámci výuky, tohle je unikátní rozhodování u nás a máme možnost u toho být. Tak to pro ně byl přínos vidět, jak vše funguje,“ zhodnotil starosta účast nejmladší části publika.

Větší účasti nepochybně zabránil termín jednání. Starosta s žádostí o přeložení na odpolední hodiny na ministerstvu neuspěl. „Je pondělí dopoledne. Kdyby bylo odpoledne, je tu pětkrát tolik lidí,“ nebral si servítky advokát Luboš Kliment, který obce z lokality zastupuje.

Pohled do historie:

Téma hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rezonuje v obcích nedaleko Čeřínku na Jihlavsku už třicet let. Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák i řada dalších obyvatel se postupně naučili rozumět hydrogeologii, geologii, socioekonomice, ale i třeba ochraně přírody.

V červnu 2020 se devítka vybraných lokalit z celé republiky zúžila na čtyři, vedle Hrádku na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska, kde došlo k výrazné změně vybraného prostoru, se do finálové čtveřice dostaly také lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku či Březový potok na Klatovsku.

Předpokládá se, že to některé z nich se začne od roku 2065 vozit použité palivo z jaderných elektráren.

Pokud by veřejnost měla možnost říct svůj názor, určitě by se někteří ozvali, usoudil starosta. „Někteří se zapojit chtěli, i když to bylo hodně odborné. Ale spousta lidí by si k tomu řekla své,“ prohlásil Dvořák s tím, že lidé nyní řeknou své poznatky jemu. Taková je zkrátka situace, ohledně úložiště se nejedná s jednotlivými obyvateli, ale jen se starosty.

Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák.
Ne vše jde koupit za peníze, říká Dvořák k milionové kompenzaci za úložiště

A ani tam není komunikace bezproblémová. Dvořák v pondělí opět připomněl, že hlubinné úložiště řeší Horní zákon z roku 1988. „Tehdy se ne úplně chtělo zapojovat obce a veřejnost do celého dění,“ připomněl. Již dříve zmínil, že dle závěrečných zpráv úložiště zatíží i Batelov, tento městys ale nikdy nebyl a není v dotčených obcích. „Tolik asi k tomu, jak stát postupuje a jak v tom má pořádek. Za mě vůbec,“ glosoval starosta loni situaci.

Tentokrát zrekapituloval celou historii otázky, jak nakládat s palivem z jaderných elektráren a připomněl, že se úložiště projektuje na devět tisíc tun vyhořelého jaderného paliva a šest tisíc kubíků vysoce aktivních odpadů. „Povrchový areál má mít řádově dvacet hektarů. Jen pro porovnání, celá místní část Spělov má sedm hektarů, je to tedy třikrát tak velká plocha,“ řekl Dvořák.

Video: Na jednání zástupců SÚRAO a ministerstva se starosty přišla i veřejnost. 

Zdroj: Deník/Martin Singr

Následně se v roli řečníků vystřídali ministerský rada Filip Jelínek z ministerstva životního prostředí a Marek Vencl za SÚRAO. Jednání vyvrcholilo otázkou Luboše Klimenta, proč do správního řízení vstupuje Česká geologická služba (ČGS). Ta má totiž přijít ke slovu až ve fázi geologických prací.

V následné konfrontaci se zástupci SÚRAO a ČGS pak nešetřil advokát úsměvy, na jejich argumenty byl dobře připravený. „Na Vysočině jsme pohostinní. Máme každého rádi, i když nám tady chtějí postavit úložiště,“ vysvětlil po skončení jednání.