I přesto v Jihlavě v třicátých letech minulého století vznikla řada významných budov. Mimo jiné i nové kino Stadion, které několikrát změnilo název. Dnes jej Jihlavané znají pod jménem DIOD. „Po parlamentních květnových volbách přijeli nacionalisté a politici z Berlína a byla jich plná Jihlava. Přes neutěšenou situaci bylo šestadvacátého října 1935 otevřeno nové kino Stadion jako první část budované sokolovny,“ uvedl svého času jihlavský historik Karel Křesadlo. V přízemí vznikl kinosál o rozměrech čtrnáct krát pětadvacet metrů s projektovanými pěti sty diváckými místy, šatnou a zázemím. Nad kinem vyrůstaly tři tělocvičné sály s provozními prostorami pro tisícovku lidí.

Krize však zdaleka nekončila. „Důsledky zimy pociťovali nejtíživěji početní nezaměstnaní. Ve stravovací akci města si alespoň pro polévku a kus chleba chodilo téměř dvanáct stovek Jihlavanů,“ doplnil historik Křesadlo s tím, že celé léto kolem Jihlavy vyrůstaly a žily početné německé tábory. Na sněm s mnoha akcemi přivážely účastníky celé kolony automobilů. Historici hovoří až o dvoutisícovém shromáždění Němců, které podpořil návštěvou první muž německých nacionalistů Konrád Henlain.

I zámožnější Jihlavané žili v nejistotě. Co bude? Ptali se a před dětmi tajili věci, o kterých zprávy letěly od domu k domu. „Nezaměstnaný dělník Pelikán se pokusil podřezat si v zoufalství žíly. Po ošetření v nemocnici byl nešťastník znovu odkázán na ulici. Politické a sociální poměry v Jihlavě byly na spodních příčkách a k tomu všemu už koncem října napadl sníh a v listopadu se mohlo bruslit,“ popsal historik Karel Křesadlo.

Maryša

Navzdory ekonomickému úpadku ve městě vyrostla v třicátých letech řada významných budov. K Jubilejní škole dr. T.G. Masaryka, poště na hlavním nádraží, policejní budově v Hluboké ulici, léčebně pro choromyslné a dalším patří i Sokolovna v Tyršově ulici. Její dostavba byla korunou zdařilého financování a zároveň pověstnou třešničkou mnohaletého úsilí členů obcí sokolské, legionářské, živnostníků, rolníků, soukromých firem a spolků. „Od roku 1919 vidíme legionáře vždy a všude, kde se řeší otázky národní. Legionáře vídáme společně se Sokolem a Dělnickou tělocvičnou jednotou při hájení práv českého člověka,“ shrnul starosta Sokola profesor Bohumír Bradáč k oficiálnímu otevření nové Sokolovny jednatřicátého května 1936.

Na podzim předcházejícího roku premiérově rozzářil stříbrné plátno kina Stadion film Maryša. Začátkem roku 1942 za válečných časů jej přejmenovali na Viktoria Kino a později Svět. V letech 1957 až 58 prošlo přestavbou na širokoúhlou projekci a dlouho se udrželo jako Kino Panorama. S rokem 1989 budova přešla zpět do majetku TJ Sokol a kino neslo název Sokol. Rok 2008 byl labutí písní promítání filmů. Prostory někdejšího kina dnes slouží alternativní scéně divadla DIOD.

Stanislav Jelínek