Teploty přes třicet stupňů v pondělí dorazily do Jihlavy. I když na sluníčko někteří netrpělivě čekali, jiní se před ním rádi schovali. Jedním z takových míst, kam se slunce jen těžko dostane, je jihlavské podzemí. Zajímavostí je, že jej v těchto tropických dnech navštěvuje více lidí než v jiné, například sychravé, dny.

To Deníku potvrdil David Kočka, předseda občanského sdružení Georgii Agricola, které se o zpřístupněný okruh v podzemí stará. „Je to podivné, ale opravdu, když jsou velká vedra na povrchu, tak se nám návštěvnost zvedne, je to zřejmě kvůli tomu, že se sem lidé chodí ochladit," řekl s úsměvem Kočka.

Příjemný chládek

V pondělí od devíti hodin ráno do jedenácti dopoledne jihlavské podzemí navštívila už šedesátka lidí. Mezi nimi byla i Jaroslava Elingerová. „To, že tady bude chladno, jsem čekala. Na sobě mám tílko a tříčtvrteční kalhoty a je mi fajn, je tu příjemně," zhodnotila Elingerová.

Její radost však David Kočka nesdílí. Kvůli neustálému chození z tepla do zimy je nachlazený. V podzemí je kolem deseti stupňů permanentně po celý rok. „Když je tedy takové počasí jako v těchto dnech, je tu rozdíl nějakých dvacet stupňů, což je pro nás opravdu zajímavé, jak můžete slyšet i na mém hlase. Pokud člověk několikrát za den sleze dolů a pak vystoupá zase nahoru, je to opravdu teplotní šok," vyjádřil se Kočka.

Ten si dolů do podzemí s sebou v těchto dnech nosí lehčí bundu. „Za těch dvacet let, co v podzemí trávím, už jsem trošku chytřejší. Než mít rýmu je lepší se více obléknout. Další zaručený recept, jak nenastydnout, je ten, že když večer přijdu domů, udělám si teplý čaj se slivovicí," usmál se Kočka. Do podzemí se více obléká i průvodkyně Klára Englišová.

Horší je mluvit

„Například dnes, když jsem sem přišla a začala mluvit, dostala jsem záchvat kašle. Když člověk musí povídat, je to horší. Na sebe si oblékám mikinu nebo tričko s delším rukávem, je to tady dole ale příjemné osvěžení, obzvláště teď v létě," řekla Englišová.

Jihlavské podzemí je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším na území naší republiky. Jeho celková délka činí pětadvacet kilometrů a zaujímá plochu 50 tisíc metrů čtverečních. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Přístupná část podzemí je přístupná denně, od 9 do 17 hodin. Vstupné pro dospělé je 60 korun, pro děti 30.