Jedná se o jednu z nejvytíženějších zastávek v krajském městě. Zejména o prázdninách z ní davy lidí míří do blízké zoologické zahrady. Průzkum před pěti lety ukázal, že se tam ve všední dni vystřídá devatenáct set cestujících MHD, o víkendu jen o sedm set méně.

Novinka bude zajímat také odbor životního prostředí, podle kterého se jedná o efektivnější nakládání s dešťovou vodou. Díky realizaci budou mít úředníci lepší představu o nákadech a benefitech takových opatření v městském prostředí.

Někteří cestující berou novinku s humorem, další se zlobí, že tráva v létě uschne a v zimě zmrzne. Jiní by tam radši viděli třeba solární kolektory. „Zelená střecha má význam jen u větší budovy, kde je součástí celého eko řešení,“ myslí si například Josef Píbil.

Navážení zdravotnického materiálu do provizorní nemocnice na brněnském výstavišti.
Jistota pro Vysočinu. V nouzi může použít lůžka v brněnské polní nemocnici

Nový přístřešek dostane i zastávka v Malém Beranově ve směru do centra, ten vyjde na sto šedesát tisíc. „Nový zastávkový přístřešek esteticky doplní novostavbu obchvatu Velkého Beranova

mnohem lépe než starý plechový přístřešek,“ zní stanovisko jihlavského odboru dopravy.

Zastupitelé schválili také dotaci 660 tisíc na projektovou dokumentaci zabývající se stavbou trakční měnírny v areálu dopravního podniku, osmdesát tisíc si pak vyžádá rekonstrukce trolejbusové trati v Brtnické ulici, kde jsou trolejové sloupy ve špatném stavu.

Miliony za nové vozy

Město přitom ve snaze dostat cestující do MHD letos výrazně investovalo do nových vozů. Dopravní podnik má pět nových autobusů Solaris Urbino na stlačený zemní plyn, tři klasické trolejbusy a sedm parciálních trolejbusů. Další pět trolejbusů s trakčními bateriemi je objednaných. „Od roku 2022 se počítá s těmito vozy na obsluze Pávova a Antonínova Dola,“ řekl již dříve Rovner.

Šéf dopravního podniku v létě prozradil, že autobus na CNG stojí kolem 6,3 milionů, s klimatizací o 300 tisíc více. Klasický trolejbus vyjde na deset a tři čtvrt milionu a parciální je o tři miliony dražší.

Po dodání poslední objednávky bude mít dopravní podnik devětatřicet trolejbusů s průměrným stářím osm a půl roku. Čtyřicítka autobusů pak bude stará v průměru kolem osmi let.

Zdravotníci pečují o pacienta s koronavirem. Ilustrační foto
Covid na Vysočině zabíjí lidi kolem 89 let. Nejmladší oběti bylo jednačtyřicet

I přes velké investice se však poslední dobou počet cestujících v jihlavských autobusech a trolejbusech opět výrazně snížil. Může za to druhá vlna koronavirové epidemie. „Došlo k poklesu cestujících na úroveň padesáti procent normálu, ještě horší je situace o víkendech,“ potvrdil Rovner s tím, že je situace podobná jako letos v dubnu.

Není divu, že od 21. listopadu dojde k další redukci jízdního řádu, půjde o víkendové spoje trolejbusových linek. Podrobnosti zatím dopravní podnik řeší. Pozitivní je, že se koronavirus řidičům prozatím vyhýbá a není nutné omezovat dopravu kvůli nedostatku personálu.

Budou jezdit „Beneškou“?
Navzdory situaci stále žije myšlenka na jízdy parciálních trolejbusů přes Benešovu ulici. Aktuálně bude Jihlava zadávat geologickou studii ohledně únosnosti podloží. Podle Vymazala by tato trasa přinášela úspory paliva a také rychlejší cestu mezi Březinkami a poliklinikou. „Dojezdový čas mezi Masarykovým náměstím a ZŠ Seifertova by se mohl zkrátit až o pět minut,“ uzavřel Rovner.