V současné době jich v centru městě poletují odhadem čtyři stovky. Radnice má v plánu do konce dubna snížit populaci holubů až o polovinu. Od začátku ledna se zatím do klecí s návnadou umístěných na střeše obchodního domu Prior lapilo asi 77 ptáků. „Tento způsob regulace počtu holubů je ve městě jediný možný. Holubi ve městě se nesmějí střílet, je to nebezpečné. Nesmějí se ani trávit, ani používat prostředky pro snížení plodnosti. Holubi jsou totiž součástí potravního řetězce, a tyto prostředky by se tak dostaly dál až k dravcům," vyjádřila se vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková.

Zdravotní stav odchycených ptáků posuzuje odborník, zdravé kusy jdou do chovu, nemocní nebo zranění holubi jsou utraceni a nakládá se s nimi jako s biologickým odpadem. Redukce počtu holubů tímto způsobem se v Jihlavě praktikuje od roku 2007, akce se opakuje obvykle po dvou letech, v případě většího přemnožení i po roce.

Sledují choroby

Novinkou v letošním odchytu je sledování zdravotního stavu ptáků pracovníky veterinárního ústavu. „Provádíme odběry z očních spojivek, zobáku a kloaky. Sledujeme, zda holubi nemají choroby přenosné na člověka," uvedl Pavel Barták ze Státního veterinárního ústavu Jihlava. Nejzávažnější chorobou, kterou mohou holubi přenášet, je chlamydióza. Tuto nemoc zatím pracovníci veterinární správy u holubů z Jihlavy neobjevili.

„Odběr vzorků je na počátku, takže zatím nemůžeme říci žádné konkrétnější výsledky. Ve dvou případech se nám ale podařilo zachytit campylobacter, což je průjmové onemocnění," doplnil Barták.

Hlavně nekrmit

Problémem v Jihlavě je také to, že někteří lidé chodí holuby krmit. Podle jihlavské radnice jde v některých případech i o extrémy, kdy Jihlavané přinášejí tašky plné zrní. Přílišný blahobyt ale ptákům více ubližuje než pomáhá.

„Nemocný holub, který by za normálních okolností uhynul, s nadstandardním množstvím potravy přežije a svoje choroby šíří mezi další jedince," vysvětlila Katarína Ruschková situaci, kdy veřejnost může v dobré víře ptákům více uškodit než pomoci. Podle Pavla Bartáka může k nákaze nemoci z holuba na člověka dojít i tím, že budou lidé hejno holubů krmit. „K nákaze může dojít tím, že člověk vdechne prach peří, který se vytvoří, když hejno ptáků vzlétne," vysvětlil laicky Barták.