Cirkulárky tak neutichnou ani přes zimu, kdy je hlavní topná sezona.

Plynofikován není mimo jiné Pístov, kde žije 132 obyvatel. Když se o zavedení plynu do Pístova mluvilo v devadesátých letech, tak zejména usedlíci o připojení neuvažovali kvůli nárůstu životních nákladů. Dneska se o plynofikaci Pístova hovoří znovu, zejména v souvislosti s možnou další výstavbou v této vesnici, která leží jižně od samotné Jihlavy. „Určitá skupina lidí by plynofikaci přivítala," potvrdila Olga Hlochová, která je místopředsedkyní pístovského občanského sdružení.

V Pístově se topí většinou dřevem nebo elektřinou, v poslední době se zde objevuje i technologie vytápění tepelným čerpadlem.

Ještě více zanedbaná infrastruktura komplikuje život lidem v Sasově. Sasovští nejsou spokojeni se stavem silnic, v této příměstské části stále chybí kanalizace, takže někde musí i v dvouměsíčních intervalech vyvážet letité septiky. „O plynofikaci se zatím bez výsledku mluví, lidi tady v Sasově by plyn přivítali," řekla obyvatelka této místní části Jihlavy Hana Šabatková.

Podle ní by plynofikace přišla vhod i starším obyvatelům. „Když má někdo svoje dřevo, tak je topení dřevem samozřejmě levnější. Kdo ale musí dřevo shánět, kupovat za tržní ceny a dovážet, tak už tolik proti plynu neušetří," poukázala na významný faktor Šabatková.

Lidé ze Sasova vidí šanci na změnu v tom, že se na magistrátu začíná hovořit o podpoře rozvoje Jihlavy jižním směrem. „Pak by mohla být naše šance na plynofikaci větší. Vždyť je to problém, který připomínáme na schůzkách zástupců osadních výborů s primátorem každý rok," poukázala na aktivitu samosprávy příměstské části.

Na magistrátu stav plynofikace místních částí znají. Podle vedení města se jedná o záležitost nabídky a poptávky, kterou by měla v první řadě vyhodnotit plynárenská společnost. „Požadavky na plynofikaci jsou, nicméně podrobnější průzkum trhu, který si provedl distributor plynu, ukázal, že zájem o odběr je nízký, že by se vysoké investice do vybudování sítě nevyplatily," tlumočil stanovisko mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.

Ostatně jsou místní části, kde se s absencí přívodu plynu zdárně vyrovnávají. Popice se rozrůstají, přestože také plyn nemají. „Zájem o parcely v Popicích je stále vysoký, lidé sem přicházejí, i když vědí, že tato příměstská část Jihlavy plynofikována není a ani se její plynofikace nepřipravuje," popsal situaci v Popicích předseda tamního osadního výboru Jan Chmil.

Podle něho lidé našli efektivnější způsoby vytápění. „Zájem ze strany vlastníků novostaveb je o tepelná čerpadla. Pokud je pak v domě krb, tak v kombinaci s dřevem jde o úspornější řešení," poznamenal Chmil.

Požadavek na zavedení plynu nezaznamenal ani ze strany obyvatel v původních, starých Popicích, kde usedlíci vytápěli domky kotly na uhlí. „Tady by dneska možná na plyn přešli, ale konkrétní požadavky jsem nezaznamenal," dodal Chmil.

Přestože do některých místních částí plyn nevede a nikdy nevedl, dealeři společností, které s ním obchodují, loví komicky zákazníky i tam. „Nedávno mi volal obchodní zástupce jedné takové firmy a nabízel, ať přejdu k nim. Vůbec nevěděl, že plyn zavedený nemáme," podělila se o historku Olga Hlochová z Pístova.