Způsob chovu zejména ovcí a koz prozatím s vlkem na Vysočině nepočítá. Už potrhal mladé tele. Podle Hlaváče by měli chovatelé preventivně začít lépe zajišťovat své pastviny, na což je možné získat evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Nechat vlkovi "prostřený stůl" v podobě nezabezpečených stád, není dobrá strategie, lehce by se toho naučil využívat, řekl Hlaváč. V redukci přemnožené divoké zvěře by podle něho naopak mohl být vlk dobrým pomocníkem.

O vylepšení ohrazení asi dvacetihektarových pastvin uvažuje i společnost Agrika, která v okolí Telče hospodaří. "Na začátku letošního roku jsme měli jeden útok na ovce, přišli jsme asi o tři kusy, ale nic živého, co útočilo, jsme neviděli, takže netuším, zda to byl vlk, nebo pes," řekl za společnost Petr Novák. Útok už se podle něho neopakoval. Jednu potrhanou ovci dokázal veterinář zachránit. Druhou bylo nutné utratit. Další dvě mrtvé ovce našli až po čase v křoví a v rybníku, kam je útočící zvíře zahnalo.

Podle Hlaváče je v podobných případech dobré oslovit odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny, kteří jsou schopni určit útočníka. "Ve většině případů lze z okolností věrohodně prokázat, zda to vlk byl, či ne," řekl Hlaváč. Pomocníkem mohou být i testy DNA.

Chovatelé mají nárok na proplacení škod, které jim vlk na hospodářských zvířatech způsobí. Připravuje se také novela zákona, která umožní platit například náklady na veterináře, odvoz do kafilérie či opravu poškozených ohradníků, uvedla Karolína Šůlová z AOPK.

"První údaj o výskytu vlka na Vysočině jsme získali v roce 2016, potvrzený byl ale v březnu 2017," řekl Hlaváč. Tehdy vlka srazilo auto na dálnici D1. Asi čtyřicetikilový samec žil původně v Karpatech. Nyní je vycpaným exponátem Muzea Vysočiny Jihlava.