Přes zásahy cenzury se přece jen v novinách objevily i nepřímé informace o vážnosti situace, třeba v podobě otiskovaných poděkování za účast na pohřbech nebo zádušních mší za padlé. „Součástí válečné propagandy bylo zvýrazňování úspěchů vojsk centrálních mocností, které bývaly záminkou pro místní oslavy. Dobytí Bělehradu bylo například v Jihlavě oslavováno vyvěšováním praporů, ozdobením domů a osvětlením oken," poznamenal jihlavský historik Zdeněk Jaroš v publikaci 90. výročí Republiky 1918 2008.
Německá Jihlava si svých vojáků vážila. Na jejich počest byly pořádány desítky charitativních slavností pořádaných na podporu fronty, velké válečné mše, četné tryzny za padlé a desítky různých peněžních sbírek ve prospěch válečných vdov a sirotků.
„Příkladem může být velkolepě pojatá oslava konaná dne 18. srpna 1915 na počest 85. narozenin císaře Františka Josefa I., vrcholící slavnostní velkou mší ve zdejším posádkovém kostele sv. Ignáce, kde pronesl oslavnou řeč ve vlasteneckém duchu tehdejší svatojakubský farář Christian H. Honsig," uvedl příklad historik Jaroš.
Ve prospěch válečných vdov a sirotků uspořádala městská rada v září 1915 slavnost s koncertem jihlavského Mužského pěveckého spolku. Hlavním řečníkem byl starosta Vincenc Inderka. Další velkou akcí byla tryzna za oběti války na Dušičky 1915, konaná opět v kostele sv. Ignáce. Ve prospěch války šly dokonce i výtěžky z různých večírků a plesů. Veřejnost byla oslovována i řadou výstav s válečnou tematikou.
V polovině roku 1918 uspořádala Jihlava velkou výstavu o životě a bojích vojáků pěšího pluku č. 81. Konala se od 15. srpna do 8. září v bývalé chlapecké měšťance v ulici Na Valech (dnešní průmyslová školy na ulici Jana Masaryka), kde byly vystaveny například i válečné trofeje. „Výstava měla nejen přiblížit veřejnosti nesmírně těžký život na frontě, ale zároveň oslavit vojáky zdejších jednotek,"dodal Jaroš.
Vojáci z Jihlavy bojovali v různých jednotkách. Celkový počet padlých v 1. světové válce se uvádí 499, reálné číslo však bude vyšší. Stovky hrobů jsou rozesety od Polska přes Ukrajinu, Srbsko a Itálii.
Zpracováno podle publikace 90. výročí Republiky 1918-2008 (Zdeněk Jaroš)
