Obyvatelům Zhoře teče po třech týdnech z kohoutků zase pitná voda. Od 31. srpna se obec napojila na staré kopané studny s pitnou vodou, v nichž se voda díky dešťům znovu objevila. Stále ale hrozí, že opět vyschnou, nebude-li počasí příznivé. Obyvatelé Zhoře proto budou celou zimu vyčkávat sníh či deště.

„Problém se může opakovat. Záleží na tom, jaká bude zima, zda bude sníh. Budeme pozorovat oblohu a doufat, že letos zachumelí, jinak je možné, že v květnu zase voda rychle dojde," uvedl starosta Zhoře Vladimír Čížek.
Pitnou vodu obec postrádala kvůli dlouhotrvajícímu suchu. Kopané studny, ze kterých obec pitnou vodu čerpala, vyschly, a obec se proto musela napojit na nový vrt. Ten si nechala udělat v únoru jako záložní, protože už loni skončila dva dny bez vody.

Voda v novém vrtu ale byla pouze užitková, jak potvrdil Jiří Kos, ředitel sekce ochrany a podpory lidského zdraví z Krajské hygienické stanice kraje Vysočina. „Voda v novém vrtu pitná nebyla, neseděly tam nějaké chemické ukazatele. Obec ji využívala dočasně pouze na mytí a splachování a podobně," řekl Kos. Ten také připomíná, že nedostatek pitné vody může znovu nastat. „Je to otázka toho, jak zafunguje matka příroda. Když bude špatná zima, může se situace opakovat," dodal.

Nový vodojem bude, ale až za pár let

Aby se Zhoř vyvarovala podobných nesnází, chystá se udělat zcela nový vodojem. Jeho zbudování je ale zatím stále v jednání. „Máme již projekt, ale v této době papírování je to běh na dlouhou trať. Bude trvat asi dva až tři roky, než se to udělá," zmínil Čížek.

V srpnu, kdy obci studně vyschly, si obyvatelé Zhoře mohli chodit pro pitnou vodu k cisterně, přistavené u Jednoty, nebo si ji kupovat balenou. S dodávkou pitné vody Zhoři pomáhal i sousední Nadějov. „Za spolupráci Nadějovu mockrát děkujeme. Byli v tomto ohledu velice vstřícní. Sami nemohli vědět, jak na tom kvůli suchu budou, a přesto nám pomohli," dodal Čížek.

I další obce na Jihlavsku se potýkaly s nedostatkem vody, žádná z nich ji ale nemusela dovážet. Situaci vyřešil vždy apel na omezení zalévání zahrad a šetření s vodou. Hůře už na tom bylo Havlíčkobrodcko. „Tam se musela pitná voda dovážet dokonce do pěti obcí," doplnil Kos.

Ivana Holzbauerová