Obec Smrčná působí malebným dojmem, místní kostel je opravený, na zvelebení fotbalového hřiště se pracuje. Mají tam hospodu, poštu i obchod. Přesto v soutěži neuspěla na první pokus. „Poprvé jsme se účastnili v roce 2012,“ vzpomíná starosta Josef Nechvátal, který už má jako důchodce možnost věnovat obci tolik času, kolik sám chce. Smrčná už byla v minulosti oceněná mimo jiné za společenský život, za spolupráci se zemědělci nebo díky knihovně či dvě stě let staré kronice.

Hned na příjezdu do Třeštice od Telče vítá řidiče zákaz vjezdu. V obci se buduje kanalizace.
Vesnice roku Vysočiny: Třeštice k nepoznání, je rozkopaná kvůli kanalizaci

První strany kroniky jsou psané švabachem. „Tady se píše, že děti, které byly bohatší, musely do školy přinést čtyři polínka, chudí žádné. V neděli pozval sedlák učitele na oběd. Obec neměla žádné vnější příjmy, žila sama se sebou,“ nabízí starosta pohled do historie, zatímco listuje knihou. Dále popisuje historii původně německé obce. V knize je fotografie Hitlera a jen o pár stran poté Stalina. „Tehdy se to otočilo,“ glosuje historii Josef Nechvátal.

Ale zpět do současnosti. Ve Smrčné se za poslední roky udělalo hodně práce, dva roky zpátky vybudovali splaškovou kanalizaci, jsou také opravené všechny silnice a stejně tak kostel. Jen vzkvétá i fotbalové hřiště, v obecních budovách se mění okna. „Daří se nám čerpat dotace, za posledních osm let jsme získali asi dvaasedmdesát milionů,“ říká starosta k investicím.

Kdo má zájem o včely, seznámí se na jihlavské Škole ekonomiky a cestovního ruchu s teorií i s praxí.
Jedna z mála v Česku. Jihlavská škola učí lidi včelařit. Studentů jí přibývá

Pořád prý zkrátka přemýšlí, co by mohl ve vesnici vylepšit. „Někdo třeba řekne, teď už máte všechno. Ale nikdy není konec, pořád je co spravovat a co nového vymýšlet a dělat,“ usmívá se starosta obce, která v minulosti měla i tisíc obyvatel a nyní disponuje slušným bytovým fondem.

S tím souvisí růst počtu obyvatel. „Dělám starostu snad třicet let, když jsem začínal, bylo nás 275, dneska nás je 477, za posledních deset let přibylo 114 obyvatel, postavilo se 43 nových domů a zaznamenali jsme enormní nárůst počtu dětí,“ vypráví starosta, kterého těší, že nové domy staví nejčastěji obyvatelé Smrčné, kteří se nechtějí stěhovat pryč.

Zdroj: Deník/Martin Singr

V obcí je hodně dětí, na které cílí hned několik spolků. V obci mohou ti nejmladší chodit například na gymnastiku, malého záchranáře nebo na fotbal. „Když děti hrají zápas, místní se na hřišti sejdou. Přijde sto lidí a jdou se podívat na své děti,“ pochvaluje si hlava Smrčné, jak se budují dobré sousedské vztahy.

Ve Smrčné mají i dvě stezky, láká zejména Včelí stezka. Jejího otevření se před lety zúčastnil tehdejší prezident Miloš Zeman, dodnes tam na každou akci zavítají dvě stovky lidí. Láká i školáky z okolí.

Pro ně mají ve Smrčné připravený tematický program, „Základní školy nebo školky si projdou Včelí stezku a pak přijdou do obce. V pohostinství si něco dají a pak se jdou podívat ještě sem,“ vysvětluje starosta ve sklepě pod úřadem, kde je galerie, aktuální výstava je na téma včelařství. Při odchodu z galerie si pak děti mohou vzít minci, na kterou si třeba i sami vyrazí znak obce.

V pátek 5. srpna se v Třeštici veselili. Obec zvítezila v krajském kole soutěže Vesnice roku 2022.
Zlatá stuha už je doma. V Třeštici oslavili prvenství v soutěži Vesnice roku

Hned vedle obecního úřadu je pak pošta, která má otevřeno každý den. Krásný moderní prostor, kde se dá koupit třeba i med. „Něco nás to stojí, ale pošta, to je centrum pro důchodce, kteří se tam sejdou, koupí si noviny, podebatují, je tam i pár knížek na půjčení, aby nemuseli po schodech do knihovny,“ vysvětluje starosta.

Na dohled od pošty pak je pohostinství, které rovněž provozuje obec, je tam i společenský sál a obecní pec. Tam často chodí děti ze školky, pečou a takovými aktivitami získávají vztah k rodné obci. „Dříve byla pec v každé chalupě, na Ukrajině stále jsou a když jsem tam byl, okoukl jsem to a řekl si, že to by šlo,“ líčí starosta a pokračuje: „Ono je jednoduché něco udělat, to si člověk sežene informace, zedníka a je to. Ale pak vymyslet program, aby to žilo, to je kolikrát těžší.“

Ilustrační foto.
Vesnické knihovny na Vysočině: fungují i díky nově rozšířené podpoře kraje

Vedení Smrčné by se nebránilo ani koupi obchodu, který v obci je, a jeho následnému pronájmu zájemcům. „Obchod je trošku problém, vevnitř to splňuje normy, ale zvenku se mi nelíbí. Cenami samozřejmě nemůže konkurovat supermarketům, ale jde o to podpořit místní podnik,“ říká Josef Nechvátal na adresu obchodu.

Smrčná má letošní rozpočet 22,4 milionů korun. Za vítězství ve Vesnici roku Kraje Vysočina dostane ještě milion dvě stě tisíc. Chce je investovat do zavlažování fotbalového hřiště a také do zvonu. „Máme tady jen umíráček. Poprvé jsme o zvony přišli, když kostel vyhořel, pak je odvezli ve válce. Chceme koupit zvon a nejmenší, aby to trochu znělo, váží tři sta kilo a je za tři sta tisíc. Takovou investici tady nikdo nezpochybní,“ je starosta přesvědčen, že zvon nechce jen on sám.

Šmoulí vesnička v Jihlavě. Návštěvníci tu najdou Taťku Šmoulu, Šmoulinku i Gargamela.
Na Paloučku v Jihlavě vyrostla šmoulí vesnice. Až do září se tu děti vyřádí

Josef Nechvátal se ale těžko s něčím spokojí. „Jak se začne něco dělat, člověk to chce udělat lépe a pak už je to o penězích,“ uznává. Občas se mu podaří do prací v obci zapojit místní, sám jde příkladem. „Nebojím se sednout do traktoru nebo do sekačky, když je potřeba. Sekám dvě hodiny a vyčistím si hlavu, baví mě, když za sebou něco vidím,“ vysvětluje. Jak dodává, důležitou práci dělá i účetní, ale to lidé nevidí. Stačí ale upravit část parku a všimnou si všichni. „Někdy kritizují, ale je vidět, že jim to není jedno. Mají zájem,“ oceňuje starosta.

Jednání s lidmi je pak další disciplína, kterou musí starosta na vesnici ovládat. „S každým musím mluvit jinak, stejnou informaci jde podat mnoha způsoby. Není to úplně formální, nemůžu jim říkat, že tohle je porušení vyhlášky a budou sankce. Znám starosty v okolí, co to psychicky nevydrželi,“ říká Nechvátal. „Člověk musí občas jít do tlaku a nebát se toho. Ne to nechat, že jsme udělali zelenou plochu a teď v tom jezdí náklaďáky,“ dodává.

Zahrada v japonském stylu, kterou vytvořila Marie Gregorová z Telče.
Magická zahrada uprostřed rušné Telče. Pro majitelku je vzpomínkou na rodnou ves

Ve Smrčné se už nyní chystají na celorepublikové finále Vesnice roku, které se bude konat v září. „Výhoda bude, že v krajském kole byla dvouhodinová prezentace a těžko jsme tam dostali všechno, co jsme chtěli. Teď bude čtyřhodinová, ale zase musí být záživná, tu komisi překvapovat. Ne že tam bude četa hasičů, která zasalutuje a ukáže auto. To vidí všude. Musí tam být vidět to nadšení,“ uvědomuje si starosta.

Jak uspěje, to se neodvažuje odhadovat. „Budeme rádi za každé dobré umístění, ale je tam konkurence. Vesnice u Prahy mají takový přísun peněz, že možná už ani neví, co s nimi,“ směje se. Na druhou stranu ví, že není všechno jen o financích. „Připravíme se na to, nebudeme dávat umělé muškáty do oken, ale zameteme. Někdo říká, dodělat všechno rozdělané. Ale vesnice, kde není nic rozdělané, tam se nic nedělá, pořád se musí na něčem pracovat,“ uzavírá sympatický starosta letošní Vesnice roku.