Oba větrníky ale budou značně vysoké. „Jsou to giganti, kteří jsou sedmkrát vyšší než vodárna na stojanu. Po vršek lopatky měří řádově dvě stě čtyřicet metrů. To, co vidíte ve Věžnicích, jsou mimina. Ani ne poloviční,“ sdělil sálu Hostince u Vítků starosta Vladimír Čížek. Přišlo tam kolem sedmdesáti lidí, což je zhruba šestina z celkového počtu obyvatel.

Téma větrných elektráren se do Zhoře vrátilo po sedmi letech. O prázdninách totiž některé obyvytele obce oslovila jedna ze společností s nabídkou pěti tisíc na ruku. Firma za to chtěla podepsat mandátní smlouvu v souvislosti s přípravou výstavby větrných elektráren. Starosta poprosil občany, aby zatím nic nepodepisovali a svolal veřejnou schůzi. Následně sdělil, že ho oslovilo už několik firem, které mají o lokalitu zájem a pozval Pavla Mrvu, projektového manažera karlovarské firmy meridian. Tuto firmu totiž považuje za jednu z těch seriozních.

Parkování v Jihlavě.
Jihlavou začne od října jezdit auto, co umí číst SPZ. S pokutami začne opatrně

Mrva k tématu větrné elektrárny prohlásil, že ve Zhoři jsou vhodné podmínky. Síla větru sedm metrů za vteřinu je podle něj téměř ideální. Nebude problém také najít místo, kde bude elektrárna devět set a více metrů od nejbližší budovy. „Vzdálenost od Zhoře i ostatních obcí je naprosto exkluzivní,“ prohlásil Mrva s tím, že lidé nebudou větrníky nijak rušit. Někteří přítomní ale obavy neskrývali. „Od nás to bude jak stroboskop, jak zasvítí slunce, tak to bude něco,“ obával se jeden z obyvatel. Další se ptal na maximální rychlost otáček listů.

Zamýšlená lokalita je jižně od Zhoře, směrem na Nadějov a kousek před hranicí katastru Zhoře. Roční výroba každé z elektráren u Zhoře se uvažuje dvanáct tisíc MWh, což by stačilo pro pět až šest tisíc domácností. Zároveň by se tím uspořilo dvanáct tun uhlí, které by nemusela spálit tepelná elektrárna.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Ve Zhoři uvažuje firma o možné investici kolem pěti set milionů. Obec by v případě výstavby větrníků dostala jednorázový příspěvek dva miliony a pak dva a čtvrt milionu každý rok. „Je to možná více, než jste předpokládal, pane starosto,“ obrátil se Mrva na hlavu obce. „Pořád málo,“ odpověděl Čížek, čímž pobavil přítomné. Za dvacet let by si obec mohla přijít na sedmačtyřicet milionů.

Co se týká vzhledu krajiny, Mrvovi větrníky v krajině nijak nevadí. Přijel z Karlových Varů a byl si prohlédnout i elektrárny u Polné. Přítomným však vysvětlil, že za deset let půjde o úplně běžnou součást krajiny, která nebude nikomu vadit. Lidé se však změny obávají. „Je to hyzdění krajiny. Invazivní druh, který sem nepatří a v životě tady nebyl,“ uvedl však jeden z kritiků záměru.

Při odchodu ze soudní síně se dvaatřicetiletá Vendula Svitáková z Jemnice na Třebíčsku usmívala.
Při odchodu od soudu se usmívala. Dealerka z Jihlavska dostala čtyři roky

Jen v okolí Zhoře se uvažuje o dalších dvou větrných elektrárnách v Dobroutově a třech v Nadějově. „Jen abychom nedopadli tak, že větrníky odmítneme, všichni okolo je postaví a stejně na ně budeme koukat a mít z toho nic nebudeme,“ zaznělo v sále.

Schůzka s předsedou Senátu

Proto napsal starosta dopis předsedovi Senátu Miloši Vystčilovi, se kterým se na konci září sejde. „Chceme si za přítomnosti náměstkyně hejtmana a radních vyříkat to nejdůležitější. Víme, že elektřina je potřeba, ale Česko stále nemá plnohodnotný zákon o sdílení energií. A jestliže začne platit nový stavební zákon, třeba firmy už nebudou muset obec oslovovat. Majiteli pozemků dají sedm set tisíc ročně, to je velká částka, a budou domluvení,“ obává se starosta.

Změny u Křesťanské základní školy mají zvýšit bezpečnost dětí. Rodiče si ale zatím nezvykli zastavovat na parkovišti K+R.
Rodiče u školy v Jihlavě odmítají hrát podle pravidel. Strážníci je pohlídají

Lidé ve Zhoři nyní dostanou do schránek formulář s jednoduchou otázkou, zda s výstavbou větrných elektráren ve Zhoři souhlasí nebo nikoliv. Lidé však starostovi řekli, že mu dali mandát ve volbách a věří, že pro ně vybere to nejlepší možné řešení. „Pro to nejlepší možné řešení pro obec a pro nás můžu odpovědět ano, pro pro současnou nabídku říkám ne,“ vysvětloval svůj postoj jeden z místních. V následné diskuzi lidé hovořili také o tom, že větrné elektrárny v noci blikají. Pokud budou směrem k větrníkům okna z ložnice, nemusí pomoci ani záclony. „To bude úplná Matějská pouť,“ povzdychl si jeden z přítomných.

V Dobroutově elektrárny odmítli, v Nadějově lidi o téma příliš velký zájem nemají. „V anketě ve Studnicích bylo údajně pětašedesát procent lidí pro, Stonařov to v dubnu podepsal. V Přibyslavi neví, co s tím, ve vsi vedle nich budou mít čtyři sloupy,“ informoval starosta. Jak dodal, v Radostíně téma větrníků souvisí se špatnými vztahy mezi lidmi v obci.

Peníze, výplata - Ilustrační foto
Mzdy na Vysočině: lidé berou v průměru o tři tisíce víc, koupí si však méně

Dle jeho slov dostal nabídky od čtyř set tisíc ročně až po tři miliony. Neví ale, jaká bude realita. „Máme strach, že ve chvíli, kdy firma získá razítka, přeprodá projekt někomu jinému. Ten přijde a řekne, že ho podmínky ve staré smlouvě nezajímají, že má vlastní pravidla,“ prorokuje Čížek. Na přetřes přišla i otázka elektřiny zdarma pro občany Zhoře, což by umožnila paralelní distribuční síť. „Pro všechny ve Zhoři by to bylo nějakých pět procent výkonu elekrárny, to pro firmu není žádná ztráta,“ spočítal jeden z přítomných.